Page 563 - Velké drama věků (1995)

Dodatky
559
svému Stvoˇriteli a jeho zástupci. Musím se dát vést, nechat se hníst
jako kus vosku, musím se chovat jako mrtvý bez v˚ule a názoru, jako
malý krucifix, který se dá bez obtíží pˇremíst’ovat z jednoho místa
na druhé, jako h˚ul v rukou starce, který mˇe postaví, kam chce a kde
mˇe m˚uže nejlépe potˇrebovat. Musím být stále po ruce, aby mne ˇrád
mohl použít, a to zp˚usobem, jenž pokládá za vhodný. . . ”
K bezpodmíneˇcné poslušnosti nabádal své ˇrádové bratry (fran-
tiškány) také František z Assisi. Od nˇeho pochází vˇeta, že mnich se
musí pokládat “za mrtvolu, která skrze Ducha Božího pˇrijímá duši a
život, když poslušnˇe pˇrijímá v˚uli Boží.” (René Fülöp-Miller, Macht
und Geheimnis der Jesuiten, 1947)
O p˚uvodu, zásadách a cílech Tovaryšstva Ježíšova pojednává
René Fülöp-Miller v uvedeném díle.
Další prameny: A. Boehmer, Die Jesuiten, 1921; H. Becher, Die
Jesuiten, 1951; E. Gotheim, Ignatius v. Loyola und die Gegenrefor-
mation, Halle, 1895; L. v. Ranke, Die Geschichte der Päpste, Köln
1956;
P. v. Hoensbroech, Der Jesuitenorden, 1926/28; F. Wiegand,
Die Jesuiten, 1926; B. Duhr, Geschichte der Jesuiten in den Ländern
deutscher Zunge, 1907—1928; M. Meschler, Die Gesellschaft Jesu,
ihre Satzungen und ihre Erfolge, 1911; John Gerard, Concerning
Jesuits, London 1902; L. E. Dupin, A Compendious History of the
Church, Londýn 1713; T. Campbell, The Jesuits (1534—1921), New
York 1922; E. Schoell, Der jesuitische Gehorsam, Halle 1893; F. W.
F. Nippold, Der Jesuitenorden von seiner Wiederherstellung bis auf
die Gegenwart.
Dodatek ˇc.21 Inkvizice
Stará katolická církev znala sice od konce ˇctvrtého století
úˇcinná opatˇrení proti kacíˇrství, nemˇela však žádný orgán k vyhledá-
vání kacíˇr ˚u. Vlastní inkvizice vznikla teprve v boji katolické církve
proti velkým sektám ve 12. století, katar˚um a valdenským. V roce
1183
prosadil papež Lucius II. v dohodˇe s Friedrichem I. na koncilu
[452]
ve Veronˇe nejen odsouzení, nýbrž také vyhledávání kacíˇr ˚u, a zavedl
tím biskupskou inkvizici. Papež Inocenc III. pˇristoupil k drastickým
opatˇrením. V roce 1199 vyslal dva cisterciácké mnichy jako papež-
ské legáty s dalekosáhlou pravomocí do jižní Francie k potlaˇcení
katar˚u a albigenských, k ˇcemuž byla vyzvána také svˇetská moc.