Vítˇezství lásky
531
pˇred zbabˇelým a krutým Herodem, vystavený posmˇechu, urážkám a
muˇcení a pak odsouzený na smrt — to všechno bude živˇe zobrazeno.
A pak se pˇred rozechvˇelým davem objeví poslední výjevy — ti-
chý Trpitel kráˇcející cestou na Golgotu, Vládce vesmíru pˇribíjený na
kˇríž, nadutí knˇeží a vˇrískající l ˚uza posmívající se jeho smrtelnému zá-
pasu, nadpˇrirozená tma, zemˇetˇresení, pukající skály, otevˇrené hroby
provázející okamžik, kdy Vykupitel svˇeta podlehl smrtelnému zá-
pasu.
Hr˚uzná podívaná zachycuje pˇresnˇe skuteˇcnost. Satan, jeho an-
dˇelé a jeho stoupenci nebudou mít sílu odvrátit se od podívané na své
vlastní dílo. Každý úˇcastník si pˇripomene to, co vykonal. Herodes,
který nechal vyvraždit nevinné betlémské dˇeti, aby zahubil izrael-
ského krále, podlá Herodias, která nese vinu za smrt Jana Kˇrtitele,
slabý, servilní Pilát, posmívající se vojáci, knˇeží, pˇredstavitelé lidu
a rozbˇesnˇený dav, který volal: “Jeho krev na nás a na naše dˇeti!”
—
všichni budou sledovat hr˚uznost svého provinˇení. Marnˇe se bu-
dou snažit skrýt se pˇred vznešeností Kristovy tváˇre vyzaˇrující slávu
slunce, zatímco vykoupení budou klást své koruny k jeho nohám a
budou volat: “Zemˇrel za mne!”
V zástupu vykoupených budou apoštolové Pána Ježíše, stateˇcný
Pavel, horlivý Petr, milovaný a milující Jan, jejich vˇerní bratˇri a s
nimi obrovské zástupy muˇcedník˚u, zatímco venku pˇred mˇestskými
branami spolu se vším odporným a ohavným budou lidé, kteˇrí je
pronásledovali, vˇeznili a zabíjeli. Nero, ztˇelesnˇená neˇrest a krutost,
tam bude hledˇet na radost a jásot tˇech, které kdysi muˇcil a jejichž
utrpení mu p˚usobilo d’ábelské potˇešení. Bude tam jeho matka, aby
vidˇela výsledek svého p˚usobení; aby pochopila, že špatné povahové
rysy a vášnˇe — které na nˇeho pˇrenesla a dále povzbuzovala a rozví-
jela svým vlivem a pˇríkladem — pˇrinesly ovoce v zloˇcinech, které
vzbuzovaly hr ˚uzu svˇeta.
Budou tam ˇrímští knˇeží a preláti, kteˇrí tvrdili, že jsou Kristovými
vyslanci, ale proto, aby ovládli svˇedomí lidí, používali muˇcidla, vˇe-
zení a hranice. Budou tam také pyšní papežové, kteˇrí se vyvyšovali
nad Boha a opovážili se zmˇenit jeho zákon. Tito falešní církevní
otcové se budou muset zodpovídat Bohu ze všeho, co by rádi po-
važovali za prominuté. Pˇríliš pozdˇe zjistí, že Vševˇedoucí bere sv˚uj
zákon vážnˇe a že vinu v žádném pˇrípadˇe nepˇrehlíží. Tam poznají,
[430]
že Kristus ztotožˇnuje své zájmy se zájmy svého lidu, a pochopí
