Vysvobození
      
      
        515
      
      
        a uvidí sv˚uj obraz. Tam již nebude nesoulad zp˚usobený hˇríchem,
      
      
        prokletí hˇríchu. ˇClovˇek bude znovu žít v harmonii s Bohem.
      
      
        Radostné setkání
      
      
        Ježíš pˇrivítá své vˇerné, aby se radovali “u svého Pána”. Pro
      
      
        Spasitele to budou okamžiky radosti — vždyt’ v království slávy
      
      
        uvidí ty, které zachránil svým utrpením a ponížením. A vykoupení
      
      
        budou sdílet jeho radost, když mezi zachránˇenými uvidí ty, které
      
      
        pˇrivedli ke Kristu svými modlitbami, svým vlivem a obˇetí lásky. Až
      
      
        se shromáždí kolem velkého, bílého tr˚unu, pocítí nesmírné štˇestí,
      
      
        protože uvidí nejen lidi, které sami získali pro Ježíše, ale zjistí také,
      
      
        že oni získali další a ti opˇet další a Pán všechny pˇrivedl do “pˇrí-
      
      
        stavu pokoje”, aby tam své koruny složili k Ježíšovým nohám a po
      
      
        nekoneˇcné vˇeky mu vzdávali chválu.
      
      
        Až budou vykoupení uvítáni v Božím mˇestˇe, rozezní se všude
      
      
        nadšené chvalozpˇevy oslavující Pána. Blíží se chvíle setkání prvního
      
      
        a druhého Adama. Boží Syn ˇceká s otevˇrenou náruˇcí, aby pˇrijal
      
      
        praotce lidského rodu — bytost, kterou stvoˇril a která se vzbouˇrila
      
      
        proti svému Tv˚urci. Za jeho hˇrích nese Spasitelovo tˇelo známky
      
      
        ukˇrižování. Když Adam uvidí jizvy po strašných hˇrebech, nepadne
      
      
        svému Pánu do náruˇce, ale pokornˇe se skloní k jeho nohám a zvolá:
      
      
        “
      
      
        Chvála a ˇcest Beránkovi, tomu obˇetovanému!” Nato ho Spasitel
      
      
        laskavˇe vybídne, aby se znovu podíval na sv˚uj rajský domov, z nˇehož
      
      
        musel na tak dlouho odejít.
      
      
        Adam˚uv život na zemi byl po vyhnání z ráje plný bolesti a
      
      
        zármutku. Každý uschlý list, každé obˇetní zvíˇre, každý kaz na kráse
      
      
        pˇrírody, každá skvrna na ˇcistotˇe ˇclovˇeka mu znovu pˇripomnˇela jeho
      
      
        hˇrích. Cítil nesmírnou bolest a lítost nad šíˇrící se bezbožností i nad
      
      
        tím, když jako odpovˇed’ na svá varování musel poslouchat výˇcitky,
      
      
        že má hˇrích na svˇedomí. Pokornˇe a trpˇelivˇe snášel témˇeˇr tisíc let
      
      
        trest za své pˇrestoupení. Upˇrímnˇe svého hˇríchu litoval, vˇeˇril v zá-
      
      
        sluhy zaslíbeného Spasitele a zemˇrel s nadˇejí na vzkˇríšení. Boží Syn
      
      
        zaplatil za vinu a hˇrích ˇclovˇeka. A nyní, díky smíˇrení v Ježíši Kristu,
      
      
        m˚uže Adam znovu pˇrevzít své p˚uvodní panství.
      
      
        Uchvácený radostí znovu uvidí stromy, které mˇel kdysi tak rád
      
      
        —
      
      
        právˇe ty stromy, jejichž plody sám sbíral v dobˇe své nevinnosti a
      
      
        radosti. Pohlédne na vinné keˇre, které pˇestoval vlastníma rukama,