Postupný úpadek
      
      
        45
      
      
        doma (viz Dodatek ˇc. 3). Bezzásadoví knˇeží a preláti svými výklady
      
      
        biblického uˇcení sledovali jediný cíl: podpoˇrit vlastní domnˇelá práva.
      
      
        Tak se papež stal témˇeˇr všeobecnˇe uznávaným zástupcem Boha na
      
      
        zemi a osoboval si moc nad církví i státem.
      
      
        Zmˇeny v Desateru
      
      
        Satan odstranil to, co mohlo odhalit jeho podvod, a pak už mohl
      
      
        jednat, jak se mu zlíbilo. Biblická proroctví pˇredpovídala, že se bude
      
      
        “
      
      
        snažit zmˇenit doby a zákon”.
      
      
        Daniel 7,25
      
      
        .
      
      
        A o to se také pokusil.
      
      
        Aby formálnˇe obráceným pohan˚um poskytl náhradu za uctívání
      
      
        model, a tím usnadnil, aby pˇrijali kˇrest’anství, zavedl postupnˇe do
      
      
        kˇrest’anské bohoslužby uctívání obraz˚u a ostatk˚u. Nakonec tento
      
      
        systém modloslužby zavedly svými rozhodnutími všeobecné cír-
      
      
        [38]
      
      
        kevní snˇemy (viz Dodatek ˇc. 4). Aby dokonal znesvˇecující dílo,
      
      
        opovážil se ˇRím vymazat z Božího zákona druhé pˇrikázání, zaka-
      
      
        zující uctívání obraz˚u a symbol ˚u, a rozdˇelil desáté pˇrikázání, aby
      
      
        z˚ustal zachován jejich poˇcet.
      
      
        Ochota ustupovat pohanství otevˇrela cestu k ještˇe vˇetšímu pˇre-
      
      
        hlížení Boží autority. Prostˇrednictvím neposvˇecených v˚udc˚u církve
      
      
        satan pozmˇenil také ˇctvrté pˇrikázání a pokusil se odstranit starobylou
      
      
        sobotu, den, který B˚uh požehnal a posvˇetil (
      
      
        1.
      
      
        Mojžíšova 2,2.3
      
      
        ),
      
      
        a
      
      
        na její místo povýšit svátek zachovávaný pohany jako “ctihodný den
      
      
        slunce”. Pokus o tuto zmˇenu nebyl zpoˇcátku otevˇrený a zˇrejmý. V
      
      
        prvních staletích zachovávali sobotu všichni kˇrest’ané. Rozhodnˇe
      
      
        uctívali Boha a byli pˇresvˇedˇceni, že Boží zákon je nezmˇenitelný,
      
      
        proto tak úzkostlivˇe dodržovali jeho pˇredpisy. Satan však chytˇre p˚u-
      
      
        sobil prostˇrednictvím svých pomocník˚u, aby dosáhl svého cíle. Aby
      
      
        se pozornost lidu obrátila k nedˇeli, byl tento den vyhlášen svátkem
      
      
        na poˇcest Kristova vzkˇríšení. V nedˇeli se pak konaly bohoslužby.
      
      
        Sobota byla dosud pokládána za den odpoˇcinku a byla stále zacho-
      
      
        vávána jako svatý Boží den.
      
      
        Ještˇe pˇred Ježíšovým pˇríchodem navedl satan Židy, aby sobotu
      
      
        zatížili nejpˇrísnˇejšími požadavky, takže se její zachovávání stalo
      
      
        bˇremenem. Tím si pˇripravil cestu pro to, ˇceho chtˇel dosáhnout. Pak
      
      
        sobotu postavil do nesprávného svˇetla. Lidé se na ni dívali s opo-
      
      
        vržením jako na židovské naˇrízení. Nedˇeli považovali kˇrest’ané
      
      
        všeobecnˇe za den radosti. Satan je pˇritom vedl k tomu, aby sobotu