Svoboda svˇedomí ohrožena
451
Katolicismus dnešní doby
Známý dˇejepisec napsal o postoji katolické hierarchie ke svobodˇe
svˇedomí a o nebezpeˇcí, které hrozí Spojeným stát ˚um v d˚usledku její
politiky:
“
Strach z ˇrímského katolicismu by ve Spojených státech chtˇeli
mnozí považovat za fanatismus nebo dˇetinskost. V povaze a v po-
[366]
stojích ˇrímského katolicismu nevidí nic, co by ohrožovalo naše svo-
bodné zˇrízení; nic zlovˇestného nevidí ani v jeho r˚ustu. Porovnejme
tedy nejprve nˇekteré základní principy našeho zˇrízení se zásadami
katolické církve.
Ústava Spojených stát ˚u zaruˇcuje svobodu svˇedomí. Není nic
cennˇejšího a d˚uležitˇejšího. Papež Pius IX. ve své encyklice z 15.
srpna 1854 však napsal: ‘Nesmyslné a falešné uˇcení ˇci blouznˇení
na obranu svobody svˇedomí je neobyˇcejnˇe zhoubný blud, je to mor,
pˇred kterým je tˇreba se mít na pozoru.’ Týž papež vynáší ve své
encyklice z 8. prosince 1864 klatbu ‘nad tˇemi, kdo prosazují svobodu
svˇedomí a náboženského vyznání,’ jakož i ‘nad tˇemi, kdo jsou toho
názoru, že církev by nemˇela používat násilí’.
Smíˇrlivý tón ˇRíma ve Spojených státech neznamená, že se ˇRím
zmˇenil. Je tolerantní tam, kde nemá moc. Biskup O’Connor pro-
hlásil: ‘Náboženskou svobodu trpíme jen do doby, než m˚užeme
prosadit opak, aniž bychom ohrozili katolický svˇet.’. . . Arcibiskup
ze St. Louis kdysi ˇrekl: ‘Kacíˇrství a nevˇera jsou zloˇciny. V kˇrest’an-
ských zemích, jako napˇríklad v Itálii a ve Španˇelsku, kde je všechno
obyvatelstvo katolické a kde katolické náboženství tvoˇrí podstatnou
ˇcást zákon˚u zemˇe, jsou trestány jako každý jiný zloˇcin.’. . .
Každý kardinál, arcibiskup a biskup v katolické církvi skládá pˇrí-
sahu vˇernosti papeži, která obsahuje tato slova: ‘Kacíˇre, rozkolníky
a odbojníky proti našemu pánu (papeži) nebo proti jeho urˇceným ná-
sledník˚um budu ze všech svých sil pronásledovat a potírat’.” (Josiah
Strong, Our Country, kap. 5, odd. 2—4)
V katolické církvi jsou ovšem také opravdoví kˇrest’ané. Tisíce
pˇríslušník˚u této církve slouží Bohu podle svého nejlepšího vˇedomí.
Nemají pˇrístup k Božímu slovu, a proto nemohou znát pravdu. Nepo-
znali rozdíl mezi živou službou srdce a pouhými formami a obˇrady.
B˚uh sleduje s laskavým soucitem tyto lidi, kteˇrí byli vychováni v
nesprávné a neuspokojující víˇre, a zp˚usobí, že temnotou, která je
