2.
      
      
        kapitola — Neznámí hrdinové
      
      
        Ježíš vylíˇcil svým uˇcedník˚um, jaký bude údˇel Jeruzaléma a jak
      
      
        bude vypadat jeho druhý pˇríchod; kromˇe toho také pˇredpovˇedˇel, co
      
      
        bude prožívat jeho lid od chvíle, kdy od nich odejde, až do doby, kdy
      
      
        se vrátí s mocí a slávou, aby je vysvobodil. Spasitel z Olivové hory
      
      
        vidˇel také tˇežkosti a utrpení, jemuž bude muset ˇcelit prvoapoštolská
      
      
        církev. Díval se však ještˇe dále do budoucnosti, jež mu poskytla
      
      
        obraz divokých a pustošivých bouˇrí, které zažijí jeho následovníci
      
      
        v dalších staletích temna a pronásledování. Pouze nˇekolik slov mu
      
      
        staˇcilo k vyslovení hr˚uzné pˇredpovˇedi popisující údˇel Boží církve,
      
      
        který jí pˇripraví mocní tohoto svˇeta (
      
      
        Matouš 24,9.21.22
      
      
        ).
      
      
        Kristovi
      
      
        následovníci musí jít stejnou cestou pokoˇrení, potupy a utrpení jako
      
      
        jejich Mistr. Nepˇrátelství namíˇrené proti Spasiteli svˇeta zakusí také
      
      
        všichni, kdo uvˇeˇrí v jeho jméno.
      
      
        Dˇejiny rané kˇrest’anské církve svˇedˇcí o naplnˇení Ježíšových slov.
      
      
        Mocnosti zemˇe i pekla se spojily proti Kristu — v boji proti jeho
      
      
        následovník˚um. Pohané si uvˇedomili, že vítˇezný postup evangelia
      
      
        smete jejich chrámy a oltáˇre, proto ve snaze zniˇcit kˇrest’anství sjed-
      
      
        notili své síly. Zaˇcalo pronásledování: kˇrest’an˚um byl zabavován
      
      
        majetek, byli vyhánˇeni ze svých domov˚u — vedli “zápas s utrpe-
      
      
        ním”.
      
      
        Žid˚um 10,32
      
      
        . “
      
      
        Zakusili výsmˇech a biˇcování, ba i okovy a
      
      
        žaláˇr.”
      
      
        Žid˚um 11,36
      
      
        .
      
      
        Mnozí zpeˇcetili své svˇedectví vlastní krví. Bez
      
      
        milosti byli pobíjeni urození i otroci, bohatí i chudí, vzdˇelaní i prostí.
      
      
        Pronásledování, které zaˇcalo za císaˇre Nerona, pˇribližnˇe v dobˇe,
      
      
        kdy byl umuˇcen apoštol Pavel, pokraˇcovalo s vˇetší ˇci menší krutostí
      
      
        po staletí. Kˇrest’ané byli nespravedlivˇe obvi ˇnováni z nejstrašnˇejších
      
      
        zloˇcin˚u; kv˚uli nim prý dochází k nejr ˚uznˇejším pohromám — hladu,
      
      
        moru a zemˇetˇresení. V houstnoucí atmosféˇre všeobecného podezí-
      
      
        rání a nenávisti namíˇrené proti kˇrest’an˚um se našlo dost udavaˇc˚u,
      
      
        kteˇrí pro zisk zrazovali nevinné. Kˇrest’ané byli odsuzováni jako
      
      
        buˇriˇci proti ˇríši, nepˇrátelé náboženství a šk˚udci spoleˇcnosti. Mnozí
      
      
        z nich byli v amfiteátrech vhozeni dravé zvˇeˇri nebo za živa upá-
      
      
        leni. Nˇekteˇrí byli ukˇrižováni, jiní zašiti do k˚uží zvíˇrat a vhozeni
      
      
        35