27.
      
      
        kapitola — Cesta k plnému životu
      
      
        Všude tam, kde lidé vˇernˇe hlásali Boží slovo, se dostavily vý-
      
      
        sledky, které potvrdily jeho nebeský p˚uvod. Duch svatý provázel
      
      
        poselství Božích služebník˚u a slovo mˇelo mocný úˇcinek, pohnulo
      
      
        svˇedomím hˇríšník˚u. “Pravé svˇetlo, které osvˇecuje každého ˇclovˇeka,”
      
      
        ozáˇrilo tajné kouty jejich nitra, odhalilo tajné hˇríchy. Ve své mysli a
      
      
        srdci byli usvˇedˇceni — dolehlo na nˇe vˇedomí hˇríchu, spravedlnosti
      
      
        a nadcházejícího soudu. Uvˇedomili si, jak spravedlivý je Hospo-
      
      
        din, a prožívali hr˚uzu pˇri pomyšlení, že by se tak hˇríšní a neˇcistí
      
      
        mˇeli postavit pˇred toho, který zkoumá lidská srdce. V úzkosti volali:
      
      
        “
      
      
        Kdo nás vysvobodí z tohoto tˇela smrti?” Když se pak seznámili s
      
      
        golgotským kˇrížem a nezmˇernou obˇetí za hˇríchy lidstva, pochopili,
      
      
        že pouze zásluhy Ježíše Krista mohou odˇcinit jejich pˇrestoupení,
      
      
        jen ony mohou smíˇrit ˇclovˇeka s Bohem. S vírou a pokorou pˇrijali
      
      
        Božího Beránka, který snímá hˇríchy svˇeta. Jen díky krvi Pána Ježíše
      
      
        získali odpuštˇení svých hˇrích˚u.
      
      
        Tito lidé projevili skuteˇcné ovoce pokání. Uvˇeˇrili, dali se pokˇrtít
      
      
        a zaˇcali nový život — jako nová stvoˇrení v Kristu Ježíši; ne aby žili
      
      
        jako dˇríve podle svých hˇríšných sklon˚u, ale aby vírou v Božího Syna
      
      
        žili podle jeho vzoru, napodobovali jeho povahu a oˇcišt’ovali se tak,
      
      
        aby byli ˇcistí jako on. To, co kdysi nenávidˇeli, zaˇcali nyní milovat, co
      
      
        jim bylo kdysi pˇríjemné, zaˇcali si nyní ošklivit. Pýchu a panovaˇcnost
      
      
        nahradila pokora a laskavost, namísto ješitnosti a domýšlivosti se
      
      
        dostavila skromnost a zdrženlivost. Z bezvˇerc˚u se stávali lidé zbožní,
      
      
        z opilc˚u abstinenti, ze zhýralc˚u lidé ctnostní. Odložili marnosti svˇeta.
      
      
        Už nehledali “vnˇejší ozdoby — splétání vlas˚u, ovˇešování se zlatem,
      
      
        stˇrídání odˇev˚u — nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné:
      
      
        tichého a pokorného ducha; to je pˇred Bohem pˇrevzácné.”
      
      
        1.
      
      
        Petr ˚uv
      
      
        3,3.4
      
      
        .
      
      
        Probuzenecká hnutí vedla k d˚ukladnému sebezpytování a k po-
      
      
        koˇre. Vyznaˇcovala se vážnými, naléhavými výzvami k hˇríšník˚um a
      
      
        vˇrelým soucitem k lidem vykoupeným Ježíšovou krví. Muži i ženy
      
      
        se modlili a prosili Boha, aby je zachránil. Nejzˇretelnˇejší výsledky
      
      
        370