Obránci pravdy
365
Mnozí namítali, že zachovávání nedˇele patˇrí mezi zavedené
kˇrest’anské nauky, rozšíˇrenou a po mnoho staletí udržovanou tradici
církve. Proti této námitce stojí však argument, že zachovávání soboty
je mnohem starší a rozšíˇrenˇejší — je stejnˇe staré jako svˇet sám.
Potvrdili je andˇelé i samotný B˚uh. Když byly položeny základy
zemˇe, když jitˇrní hvˇezdy spoleˇcnˇe plesaly a všichni Boží synové
propukli v hlahol, tehdy byl položen základ soboty (
Jób 38,6.7
;
1.
Mojžíšova 2,1-3
).
Toto zˇrízení od nás právem vyžaduje úctu.
Nezavedla je lidská autorita, nevychází z lidských tradic; ustanovil
je “Vˇekovitý” — naˇrídil je svým vˇeˇcným slovem.
Když se lidé zaˇcali zajímat o obnovu sobotního odpoˇcinku, oblí-
bení kazatelé pˇrevraceli Boží slovo a vykládali je tak, aby zvídavé
zájemce co nejvíce uchlácholili. Ti, kdo sami nestudovali Písmo,
se spokojili s názory, které odpovídaly jejich pˇráním; mnozí se sna-
žili pravdu pˇrekonat sofistikou, názory a tradicemi otc˚u a autoritou
církve. Její obhájci naproti tomu používali k doložení platnosti ˇctvr-
tého pˇrikázání jen Bibli. Skromní lidé, vyzbrojeni pouze slovem
pravdy, odolávali útok˚um vzdˇelanc˚u. Ti byli zlostí bez sebe a nesta-
ˇcili se divit, když zjistili, že proti prostým a pˇrímým d˚ukaz˚um lidí,
kteˇrí se vyznají spíše v Písmu než v intelektuálních kliˇckách, jsou se
svou výˇreˇcností v koncích.
Protože nemˇeli d˚ukazy z Bible, lpˇeli mnozí na svých argumen-
tech s velkou zarputilostí; jako by zapomnˇeli, že stejné argumenty
použili kdysi jiní odp˚urci proti Kristu a jeho apoštol ˚um: “Proˇc nauku
[298]
o sobotˇe nepˇrijali naši velikáni? Jen málo lidí vˇeˇrí tomu, ˇcemu vˇeˇríte
vy. Není pˇrece možné, abyste vy mˇeli pravdu a všichni uˇcenci svˇeta
aby se mýlili.”
Všechny podobné argumenty vyvrací Písmo a poznání, jak Pán
jednal ve všech dobách se svým lidem. B˚uh p˚usobí prostˇrednictvím
lidí, kteˇrí slyší jeho hlas, jsou poslušní a — pokud je to tˇreba —
dokáží ˇríkat i nepˇríjemné pravdy a nebojí se vytknout všeobecnˇe
rozšíˇrené hˇríchy. B˚uh málokdy vybírá uˇcené a vysoce postavené
muže za v˚udce reformních hnutí, protože tito lidé vˇeˇrí svým vy-
znáním, teoriím a teologickým systém˚um, a necítí potˇrebu uˇcit se
od Boha. Pouze ti, kdo jsou osobnˇe spojeni se Zdrojem moudrosti,
mohou pochopit a vykládat Písmo. Nˇekdy B˚uh povolává k hlásání
pravdy muže s nízkým školním vzdˇeláním ne snad proto, že jsou
nevzdˇelaní, ale proto, že nejsou ješitní a domýšliví, a dají se Bohem
