360
      
      
        Velké drama vˇek˚u
      
      
        které se snaží prosadit nucené zachovávání nedˇelního klidu, setkává
      
      
        se vstˇrícnou odezvou, je to pro jeho stoupence d˚uvod k radosti —
      
      
        mohou se tˇešit na to, že ˇcasem se možná celý protestantský svˇet vrátí
      
      
        pod prapor ˇrímské církve.
      
      
        Katolíci prohlašují, že “když protestanté zachovávají nedˇeli,
      
      
        uznávají tím proti své v˚uli autoritu (katolické) církve” (Mgr. Segur,
      
      
        Plain Talk About the Protestantism of Today, str. 213). Vynucují-li
      
      
        pak protestantské církve zachovávání nedˇele, vynucují tím vlastnˇe
      
      
        uctívání papežství, šelmy. Kdo poznal požadavek ˇctvrtého pˇrikázání,
      
      
        a pˇresto se rozhodne zachovávat nikoli pravý, ale falešný den od-
      
      
        poˇcinku, uctívá moc, která ho ustanovila. Tím, že se náboženskou
      
      
        povinnost snaží prosadit prostˇrednictvím státní moci, zˇrizují církve
      
      
        šelmˇe sochu (obraz). Proto bude vynucené zachovávání nedˇele ve
      
      
        Spojených státech vynuceným uctíváním šelmy a její sochy.
      
      
        Osudové rozhodnutí
      
      
        Kˇrest’ané v minulých dobách však zachovávali nedˇeli v do-
      
      
        mnˇení, že tím zachovávají biblickou sobotu. I dnes jsou ještˇe v
      
      
        každé církvi, ˇrímskokatolickou církev nevyjímaje, opravdoví kˇres-
      
      
        t’ané, kteˇrí upˇrímnˇe vˇeˇrí, že nedˇele je Bohem ustanovený den od-
      
      
        poˇcinku. B˚uh pˇrijímá jejich upˇrímnost a poctivost. Když však bude
      
      
        zachovávání nedˇele pˇrikázáno zákonem a svˇet bude seznámen s
      
      
        tím, co je to sobota — pravý den odpoˇcinku, pak bude každý, kdo
      
      
        pˇrestoupí Boží pˇrikázání a bude poslouchat pˇríkazy vydané ˇRímem,
      
      
        [294]
      
      
        uctívat papežství více než Boha. Bude uctívat ˇrímskou autoritu a
      
      
        moc, která vynutila zachovávání nedˇele, naˇrízené ˇRímem. Bude
      
      
        uctívat šelmu a její sochu (obraz). Když lidé odmítnou ustanovení, o
      
      
        nˇemž B˚uh prohlásil, že je znamením jeho moci, a místo nˇeho budou
      
      
        uctívat to, co ˇRím považuje za znamení své svrchovanosti, pˇrijmou
      
      
        tím znak oddanosti šelmˇe — “cejch šelmy”. Teprve až bude tato
      
      
        otázka lidem jasnˇe vyložena a až budou postaveni pˇred rozhodnutí,
      
      
        zda zvolit radˇeji Boží pˇrikázání, anebo spíš lidské pˇríkazy, tehdy ti,
      
      
        kdo pˇrijmou lidskou autoritu, dostanou “cejch šelmy”.
      
      
        Poselství tˇretího andˇela pˇrináší nejzávažnˇejší varování, jaké kdy
      
      
        B˚uh lidem poslal. Musí se jednat o hrozný hˇrích, když vyvolává Boží
      
      
        hnˇev bez milosti. Lidé nez˚ustanou v nejistotˇe v této d˚uležité vˇeci.
      
      
        Svˇet bude pˇred tímto hˇríchem varován, dˇríve než na nˇej dopadnou