356
Velké drama vˇek˚u
po vzoru ˇRíma navázaly úzké spojenectví se svˇetskými vládami, se
projevily podobné tendence, když se snažily omezit svobodu svˇe-
domí. Pˇríkladem toho je dlouhodobé pronásledování nekonformních
ˇclen˚u anglikánskou církví. V šestnáctém a sedmnáctém století byly
tisíce jinak smýšlejících (nekonformních) kazatel ˚u nuceny opustit
své sbory a mnozí z nich, kazatelé i prostí ˇclenové, byli trestáni
pokutami, vˇeznˇeni, muˇceni i popravováni.
Odpadnutí vedlo ranou církev k tomu, že hledala podporu u
svˇetské moci, a tím pˇripravila cestu ke vzniku papežství — šelmy.
Apoštol Pavel napsal, že nastane odpadnutí a objeví se “ˇclovˇek
nepravosti”.
2.
Tesalonickým 2,3
.
Odpadnutí v církvi pˇripraví také
cestu pro vznik obrazu šelmy.
Bible ˇríká, že pˇred druhým pˇríchodem Pána Ježíše nastane nábo-
ženský úpadek podobný náboženskému úpadku v prvních staletích.
“
V posledních dnech nastanou zlé ˇcasy. Lidé budou sobeˇctí, chamtiví,
chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiˇce,
budou nevdˇeˇcní, bezbožní, bez lásky, nesmiˇritelní, pomlouvaˇcní, ne-
vázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou
mít radˇeji rozkoš než Boha, budou se tváˇrit jako zbožní, ale svým
jednáním to budou popírat.”
2.
Timoteovi 3,1-5
. “
Duch výslovnˇe
praví, že v posledních dobách nˇekteˇrí odpadnou od víry a pˇridrží se
tˇech, kteˇrí svádˇejí démonskými naukami.”
1.
Timoteovi 4,1
.
Satan
bude p˚usobit “kdejaký mocný ˇcin, klamná znamení a zázraky”. Lidé,
kteˇrí “nepˇrijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila,” budou
ponecháni “moci klamu, aby uvˇeˇrili lži”.
2.
Tesalonickým 2,9-11
.
Až nastane takový náboženský úpadek, pˇrinese stejné ovoce, jaké
zplodil v prvních staletích.
Velká rozdílnost vyznání mezi protestantskými církvemi je podle
mnohých jasným d˚ukazem, že jejich sjednocení nelze dosáhnout ani
[291]
násilím. A pˇrece po léta lze pozorovat v protestantských církvích
silnou a trvale rostoucí snahu dosáhnout jednoty na základˇe spo-
leˇcných vˇerouˇcných bod˚u. Pro dosažení takové jednoty by nutnˇe
musely být postaveny mimo diskusi ty body vˇerouky, v nichž jsou
patrné rozpory — i kdyby z biblického hlediska byly sebed˚uležitˇejší.
Charles Beecher (význaˇcný americký kazatel) prohlásil ve svém
kázání v roce 1846, že duchovenstvo “evangelikálních protestant-
ských církví” je “od poˇcátku pod silným tlakem ˇcistˇe lidského stra-
chu, žije, pracuje a dýchá v prostˇredí naprosto zkaženém a musí se
