Nezmˇenitelná Boží v˚ule
      
      
        349
      
      
        ˇCtvrté pˇrikázání
      
      
        Uprostˇred Desatera je zapsáno ˇctvrté pˇrikázání, jak bylo p˚uvodnˇe
      
      
        ohlášeno: “Pamatuj na den sobotní, že ti má být svatý. Šest dní budeš
      
      
        pracovat a dˇelat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpoˇcinutí
      
      
        Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dˇelat žádnou práci ani ty ani tv˚uj
      
      
        syn a tvá dcera ani tv˚uj otrok a tvá otrokynˇe ani tvé dobytˇce ani
      
      
        tv˚uj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech uˇcinil Hospodin
      
      
        nebe i zemi, moˇre a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpoˇcinul.
      
      
        Proto požehnal Hospodin den odpoˇcinku a oddˇelil jej jako svatý.”
      
      
        2.
      
      
        Mojžíšova 20,8-11
      
      
        .
      
      
        Boží Duch zap˚usobil na srdce lidí, kteˇrí studovali Písmo. Došli
      
      
        k pˇresvˇedˇcení, že nevˇedomˇe pˇrestupovali toto pˇrikázání, protože
      
      
        nesvˇetili den odpoˇcinku Boha Stvoˇritele. Zaˇcali hledat d˚uvody, které
      
      
        vedly k zachovávání prvního dne týdne — nedˇele —místo dne, který
      
      
        posvˇetil B˚uh. V Bibli nenašli jediný doklad, že B˚uh zrušil ˇctvrté
      
      
        pˇrikázání nebo pˇrenesl požehnání ze soboty na jiný den. Upˇrímnˇe se
      
      
        snažili poznat a naplnit Boží v˚uli. Když zjistili, že pˇrestupují Boží
      
      
        zákon, pocítili v srdci hlubokou bolest a svou vˇernost Bohu dali
      
      
        najevo tím, že zaˇcali zachovávat sobotu.
      
      
        Mnozí vynaložili znaˇcné úsilí, aby jim jejich pˇresvˇedˇcení vyvrá-
      
      
        tili; nikdo však nepochyboval, že byla-li pozemská svatynˇe kopií
      
      
        svatynˇe v nebi, pak zákon uložený v pozemské truhle je pˇresným
      
      
        opisem zákona uloženého v nebi, a pˇrijmout pravdu o nebeské sva-
      
      
        tyni znamená také uznat požadavky Božího zákona, a tím i závaznost
      
      
        zachovávání soboty podle ˇctvrtého pˇrikázání. To je také d˚uvod roz-
      
      
        hoˇrˇceného odporu namíˇreného proti výkladu Písma, který objasˇnoval
      
      
        Kristovu službu v nebeské svatyni. Lidé se pokoušeli zavˇrít dveˇre,
      
      
        které B˚uh otevˇrel, a otevˇrít dveˇre, které B˚uh zavˇrel. Avšak Pán, který
      
      
        “
      
      
        když otvírá, nikdo nezavˇre, a když zavírá, nikdo neotevˇre,” prohlá-
      
      
        sil: “Hle, otevˇrel jsem pˇred tebou dveˇre, a nikdo je nem˚uže zavˇrít.”
      
      
        Zjevení 3,7.8
      
      
        .
      
      
        Kristus otevˇrel dveˇre, to znamená, že zahájil službu
      
      
        ve svatyni svatých. Z otevˇrených dveˇrí nebeské svatynˇe “zazáˇrilo
      
      
        svˇetlo” a ukázalo nám, že zákon, který je tam uschován, obsahuje
      
      
        také ˇctvrté pˇrikázání. Co B˚uh ustanovil, ˇclovˇek nemá právo zrušit.
      
      
        Lidé, kteˇrí pˇrijali poznání o prostˇrednické službˇe Ježíše Krista
      
      
        a o nemˇennosti Božího zákona, pochopili, že tyto pravdy obsahuje
      
      
        kniha Zjevení ve 14. kapitole. Poselství uvedené kapitoly obsahuje