334
Velké drama vˇek˚u
Jedineˇcná nádhera pozemské svatynˇe poskytovala názornou
pˇredstavu slávy nebeské svatynˇe, v níž Kristus slouží za nás pˇred
Božím tr˚unem. Velikost a nádheru pˇríbytku Krále král ˚u, kde mu
slouží “tisíce tisíc˚u” a kde pˇred ním stojí “desetitisíce desetitisíc˚u”
(
Daniel 7,10
),
onen chrám naplnˇený slávou vˇeˇcného tr ˚unu, kde se-
rafíni, jeho záˇrící strážci, zakrývají v úctˇe své tváˇre — mohla jen
matnˇe znázornit nejznamenitˇejší stavba, jakou kdy vybudovaly lid-
ské ruce. Pˇresto pozemská svatynˇe a služby, které se v ní konaly,
byly významným zdrojem nauˇcení o d˚uležitých pravdách o nebeské
svatyni a velikém díle, které tam probíhá pro záchranu ˇclovˇeka.
Nebeskou svatyni znázor ˇnovala dvˇe oddˇelení pozemského sva-
tostánku. Když apoštol Jan ve vidˇení sledoval Boží chrám v nebi,
[273]
vidˇel, že “pˇred tr˚unem hoˇrí sedm svˇetel”.
Zjevení 4,5
.
Vidˇel an-
dˇela “se zlatou kadidelnicí, jak pˇredstoupil pˇred oltáˇr; bylo mu dáno
množství vonných vˇecí, aby je s modlitbami všech posvˇecených
položil na zlatý oltáˇr pˇred tr˚unem.”
Zjevení 8,3
.
Apoštol Jan smˇel
sledovat první oddˇelení nebeské svatynˇe. Vidˇel tam “sedm svˇetel”
a “zlatý oltáˇr”, které ve svatyni na zemi znázor ˇnoval zlatý svícen a
kadidlový oltáˇr. Nebeská svatynˇe se znovu otevˇrela (
Zjevení 11,19
)
a Jan nahlédl za vnitˇrní oponu svatynˇe svatých. Tam uvidˇel “truhlu
(
schránu) Boží smlouvy”, kterou na zemi znázorˇnovala posvátná
truhla, do níž Mojžíš uložil Boží zákon.
Ti, kdo studovali tuto otázku, tak našli neklamný d˚ukaz, že v
nebi existuje svatynˇe. Mojžíš postavil na zemi svatyni podle vzoru,
který mu Pán ukázal. Apoštol Pavel uˇcí, že vzorem je pravá svatynˇe,
která je v nebi. A Jan dosvˇedˇcuje, že ji v nebi vidˇel.
Kristova pˇrímluvná služba
V nebeském chrámu, v Božím pˇríbytku, stojí Boží tr˚un sprave-
dlnosti a soudu. Ve svatyni svatých je uložen Boží zákon, základní
mˇeˇrítko pravdy, podle nˇehož Pán posuzuje celé lidstvo. Schrána
úmluvy, ve které jsou uloženy desky zákona, je pˇrikrytá slitovnicí,
pˇred níž Kristus nabízí svou krev za hˇríšníka. Tím je znázornˇeno
spojení spravedlnosti a milosti v plánu vykoupení ˇclovˇeka. Jen ne-
koneˇcná moudrost mohla vymyslet takové spojení a jen nekoneˇcná
moc je mohla uskuteˇcnit. Toto spojení napl ˇnuje celé nebe úžasem a
úctou. Sochy cherubín˚u v pozemské svatyni shlížely uctivˇe na sli-
