314
Velké drama vˇek˚u
rouka se však jeví tak zmatená a rozporná, že lidé nevˇedí, ˇcemu mají
vlastnˇe vˇeˇrit; netouží najít Boha. A vinu na tom nese církev.
Poselství druhého andˇela ze Zjevení ˇctrnácté kapitoly bylo po-
prvé kázáno v létˇe roku 1844. Tehdy se nejvíce hodilo na církve ve
Spojených státech — poselství o blížícím se soudu tam bylo hlásáno
velmi “hlasitˇe” a církve ho také nejvíce odmítaly a zažily i prudký
úpadek. Poselství druhého andˇela se však v roce 1844 nenaplnilo
beze zbytku. Mravní úpadek církví byl d˚usledkem toho, že odmítly
adventní poselství; úpadek však nebyl úplný. Když pak dále odmí-
taly jednotlivé pravdy potˇrebné pro tuto dobu, klesaly stále hloubˇeji
a hloubˇeji. Ani potom se však nedalo jednoznaˇcnˇe tvrdit, že “padl
Babylón, který opojil všecky národy svým smilstvem”. Ještˇe k tomu
[257]
nesvedl všechny národy. Snaha pˇrizp˚usobit se svˇetu a lhostejnost k
aktuálním pravdám pro naši dobu i nadále pˇretrvává a získává další
p˚udu v protestantských církvích ve všech kˇrest’anských zemích.
Tˇechto církví se také týká obvinˇení druhého andˇela z knihy Zjevení,
i když jejich odpadnutí ještˇe nedosáhlo vrcholu.
Bible upozor ˇnuje na to, že pˇred pˇríchodem Pána Ježíše bude
satan konat “kdejaký mocný ˇcin, klamná znamení a zázraky a vše-
možnou nepravostí bude svádˇet ty, kdo . . . nepˇrijali a nemilovali
pravdu, která by je zachránila. Proto je B˚uh vydá do moci klamu,
aby uvˇeˇrili lži.”
2.
Tesalonickým 2,9-11
.
Teprve až nastane takový
stav a až se kˇrest’anské církve plnˇe spojí se “svˇetem”, bude pád
Babylónu úplný. Církve k tomu spˇejí, ale proroctví z knihy
Zjevení
14,8
se naplní teprve v budoucnosti.
Pˇrestože církve, které jsou znázornˇeny Babylónem, se nacházejí
ve stavu duchovní temnoty a odcizení od Boha, žije v nich stále
ještˇe vˇetšina pravých Kristových následovník˚u. Mnozí z nich ještˇe
neslyšeli zvláštní pravdy pro tuto dobu; a mnozí nejsou spokojeni
se svým stavem a touží po hlubším poznání. Marnˇe hledají podobu
Ježíše Krista v církvích, ke kterým patˇrí. Nakolik se tyto církve
uchylují od pravdy a pˇribližují se svˇetu, v té míˇre se prohlubuje
i rozdíl mezi obˇema skupinami, jehož vyústˇením bude nakonec
rozchod. Pˇrijde doba, kdy lidé, kteˇrí milují Boha nade všechno,
nebudou moci z˚ustat pospolu s lidmi, kteˇrí “budou mít radˇeji rozkoš
než Boha; budou se tváˇrit jako zbožní, ale svým jednáním to budou
popírat”
2.
Timoteovi 3,4.5
.
