Adventní hnutí v Evropˇe
295
Jak pozdˇeji ˇrekl o smyslu svého úsilí: “Chtˇel jsem, aby bylo
jasné, že tuto otázku pˇredkládám tímto pˇrirozeným zp˚usobem a
obracím se s ní k dˇetem ne proto, že jde o bezvýznamnou vˇec, nýbrž
právˇe naopak — proto, že jde o vˇec velice závažnou. Chtˇel jsem, aby
mˇe lidé slyšeli, a obával jsem se, že by to nemˇelo žádnou odezvu,
kdybych se obrátil nejprve k dospˇelým. . . Rozhodl jsem se proto,
že získám ty nejmladší. Shromáždil jsem kolem sebe skupinu dˇetí.
Až se skupina rozroste, až se uvidí, že poslouchají a že se jim to líbí
a rozumˇejí tomu, zajímají se o to a umˇejí vˇec i samy vysvˇetlit, pak
se jistˇe brzy utvoˇrí druhá skupina posluchaˇc˚u a dospˇelí zjistí, že se
vyplatí vˇenovat tomu ˇcas a studium. Až se to stane, bude vyhráno.”
(
L. Gaussen, Prorok Daniel, sv. 2, úvod)
Gaussenovo úsilí mˇelo úspˇech. Když mluvil k dˇetem, pˇricházeli
starší, aby poslouchali. Ochozy jeho kostela se plnily pozornými
posluchaˇci. Byli mezi nimi vážení a vzdˇelaní lidé i cizinci, kteˇrí byli
v Ženevˇe na návštˇevˇe. Tak se poselství dostalo i do jiných oblastí.
Gaussena tento úspˇech povzbudil k tomu, aby své uˇcení uveˇrej-
nil. Doufal, že tím podpoˇrí studium prorockých knih ve francouz-
sky mluvících sborech. Gaussen prohlásil: “Uveˇrejnˇením výkladu
pˇrednášeného dˇetem se obracíme k dospˇelým, kteˇrí takové knihy
obvykle pˇrehlížejí pod falešnou záminkou, že jsou nesrozumitelné.
Jak mohou být nesrozumitelné, když jim rozumˇejí vaše dˇeti? . . .
Velice jsem si pˇrál rozšíˇrit pokud možno známost proroctví v našich
sborech. . . Neexistuje jiný pˇredmˇet studia, který by podle mého pˇre-
svˇedˇcení lépe odpovídal potˇrebám doby. . . Tím se musíme pˇripravit
na nastávající tˇríbení, být bdˇelí a oˇcekávat Ježíše Krista.”
I když Gaussen patˇril mezi nejvýznaˇcnˇejší a nejoblíbenˇejší fran-
couzsky mluvící kazatele, byl po nˇejaké dobˇe zbaven úˇradu. A to
hlavnˇe proto, že místo katechismu, nudné a racionalistické uˇcebnice,
ve které z˚ustalo pramálo skuteˇcné víry, používal pˇri vyuˇcování mlá-
deže Bibli. Pozdˇeji se stal uˇcitelem na teologické škole a o nedˇelích
pokraˇcoval v práci s dˇetmi — uˇcil je poznávat Bibli. Jeho publi-
[243]
kace zabývající se proroctvími vzbudily velký zájem. Z profesorské
katedry, v tisku i ve svém oblíbeném zamˇestnání uˇcitele dˇetí mohl
dlouhá léta úˇcinnˇe p˚usobit na velký poˇcet posluchaˇc˚u a vést je ke
studiu proroctví, která ukazují, že pˇríchod Pána Ježíše je blízko.
