294
      
      
        Velké drama vˇek˚u
      
      
        a musel na chvíli upustit od svého uvažování. Když však vystoupil
      
      
        na kazatelnu, vnucovala se mu celá otázka znovu v plné živosti a
      
      
        síle. Od té chvíle se vˇenoval studiu proroctví, zvláštˇe proroctví v
      
      
        knize Zjevení. Brzy dospˇel k pˇresvˇedˇcení, že poukazují na blížící
      
      
        se pˇríchod Ježíše Krista. Datum, které stanovil jako ˇcas druhého
      
      
        Kristova pˇríchodu, se jen o nˇekolik rok˚u lišilo od data, které pozdˇeji
      
      
        vypoˇcítal Miller.
      
      
        Bengelovy spisy se rozšíˇrily mezi všemi kˇrest’any. V jeho do-
      
      
        movinˇe — ve Württemberku — a do jisté míry i v ostatních ˇcástech
      
      
        Nˇemecka lidé jeho výklady proroctví pˇrijímali. Hnutí pokraˇcovalo
      
      
        i po jeho smrti a adventní poselství se šíˇrilo v Nˇemecku ve stejné
      
      
        dobˇe, kdy znˇelo také v jiných zemích. V té dobˇe odešli nˇekteˇrí vˇeˇrící
      
      
        z Nˇemecka do Ruska a založili tam kolonie. Víra v Ježíš˚uv brzký
      
      
        pˇríchod se v nˇemeckých sborech v Rusku udržovala velmi dlouho.
      
      
        Francie a Švýcarsko
      
      
        Stranou nez˚ustala ani Francie a Švýcarsko. V Ženevˇe, kde re-
      
      
        formaˇcní uˇcení šíˇrili Farel a Kalvín, zvˇestoval poselství o Ježíšovˇe
      
      
        druhém pˇríchodu muž jménem Gaussen. Jako student pˇrijal Gaus-
      
      
        sen racionalismus, který se rozšíˇril po Evropˇe v druhé polovinˇe
      
      
        osmnáctého a zaˇcátkem devatenáctého století. Když nastoupil do
      
      
        [242]
      
      
        kazatelského úˇradu, nejen že nevˇedˇel nic o pravé víˇre, ale mˇel sklon
      
      
        spíše ke skepticismu. Jako mladý se zaˇcal zajímat o proroctví; když
      
      
        si pˇreˇcetl Rollinovy “Dˇejiny starovˇeku”, upoutala ho druhá kapitola
      
      
        knihy Daniel. Když pak porovnal biblický záznam se zprávou dˇe-
      
      
        jepisce, s údivem zjistil, že proroctví se vyplnilo s obdivuhodnou
      
      
        pˇresností. To byl pro nˇej d˚ukaz Boží inspirace Písma, který mu v
      
      
        pozdˇejších letech posloužil ve chvílích nebezpeˇcí jako kotva. Racio-
      
      
        nalismus ho pˇrestal uspokojovat. Po ˇcase ho studium Bible a hledání
      
      
        vˇetšího poznání pˇrivedly k pevné víˇre.
      
      
        Bˇehem dalšího studia proroctví dospˇel k pˇresvˇedˇcení, že Ježíš˚uv
      
      
        pˇríchod je blízko. Uvˇedomil si vážnost a význam této velké pravdy
      
      
        a chtˇel ji sdˇelit lidem. Nicménˇe obecnˇe rozšíˇrené pˇresvˇedˇcení, že
      
      
        proroctví knihy Daniel jsou zahalena tajemstvím a nelze jim porozu-
      
      
        mˇet, se pro nˇej stalo vážnou pˇrekážkou. Nakonec se rozhodl — jak
      
      
        to pˇred ním udˇelal Farel, když kázal v Ženevˇe evangelium — zaˇcít s
      
      
        dˇetmi a doufal, že jejich prostˇrednictvím vzbudí zájem rodiˇc˚u.