290
Velké drama vˇek˚u
protestantství a pˇrestoupil do anglikánské církve. Po dvou letech
pilného studia zahájil v roce 1821 své veˇrejné p˚usobení.
Když Wolff pˇrijal pravdu o prvním pˇríchodu Pána Ježíše, jako
“
muže bolesti, který zkusil nemoci,” poznal, že proroctví stejnˇe
zˇretelnˇe pˇredpovídají také jeho druhý pˇríchod v moci a slávˇe. A tak
se snažil pˇrivést sv˚uj národ k Ježíši z Nazareta jako k slíbenému
Mesiáši a poukazoval na jeho první pˇríchod, kdy se Kristus v pokoˇre
obˇetoval za hˇríchy lidí, a souˇcasnˇe je uˇcil, že pˇrijde podruhé jako
král a vysvoboditel.
“
Ježíš z Nazareta, pravý Mesiáš,” hlásal, “jehož ruce a nohy byly
probity a jako beránek byl veden na porážku, muž bolesti, který
zkusil nemoci, pˇrišel poprvé, když Judovi bylo odˇnato žezlo a zá-
konná moc, a pˇrijde podruhé v nebeských oblacích za zvuku trouby
archandˇela” (Josef Wolff, Bádání a misijní ˇcinnost, str. 62), “po-
staví se na Olivové hoˇre a pˇrijme panství nad tvorstvem, odevzdané
kdysi Adamovi, který jej pak lehkovážnˇe pozbyl (
1.
Mojžíšova 1,26
;
3,17
).
Ježíš Kristus bude králem nad celým svˇetem. Pláˇc a náˇrek
stvoˇrení ustane, zaznˇejí písnˇe chvály a dík˚uvzdání. . . Až Ježíš pˇrijde
v slávˇe svého Otce, se svatými andˇely. . . , vstanou nejprve mrtví
vˇeˇrící (
1.
Tesalonickým 4,16
;
1.
Korintským 15,32
).
My, kˇrest’ané,
to nazýváme prvním zmrtvýchvstáním. Pak zmˇení ˇríše zvíˇrat svou
povahu (
Izajáš 11,6-9
)
a podˇrídí se Pánu Ježíši (
Žalm 8
);
zavládne
všeobecný mír.” (Wolff, Deník, str. 378.379) “Pán opˇet pohlédne na
zemi a prohlásí: Hle, všechno je velmi dobré.” (Tamtéž, str. 294)
Wolff vˇeˇril, že pˇríchod Ježíše Krista je blízko. V jeho výkladu
proroctví o posledních událostech byla oproti Millerovu výkladu
[239]
odchylka pouhých nˇekolika let. Lidem, kteˇrí mu na základˇe textu
Písma “O onom dni nebo hodinˇe neví nikdo” tvrdili, že lidé nikdy
nebudou znát ˇcas Kristova pˇríchodu, Wolff odpovídal: “ ˇRekl nám
Pán, že onen den a hodinu lidé nikdy nebudou znát? Neoznámil
nám znamení doby, abychom mohli pˇrinejmenším poznat, že se jeho
pˇríchod blíží, podobnˇe jako ˇclovˇek poznává pˇríchod léta, když na
fíkovníku vyráží listí? (
Matouš 24,32
)
Nemáme snad nikdy poznat
onu dobu, i když nás sám vybízí, abychom proroctví knihy Daniel
nejen ˇcetli, ale také abychom mu rozumˇeli? A právˇe v knize Daniel
je napsáno, že její slova budou ‘zapeˇcetˇena’ až do ˇcasu konce (což
platilo v jeho dobˇe) a že mnozí budou chodit sem a tam (to je
hebrejský výraz pro uvažování a zkoumání o ˇcasu) a že se rozmnoží
