288
Velké drama vˇek˚u
nickým 2,3
.
Teprve po velkém odpadnutí a dlouhém období vlády
“
ˇclovˇeka nepravosti” m˚užeme oˇcekávat Krist ˚uv pˇríchod. “ ˇClovˇek
[237]
nepravosti”, nazývaný také “tajemství nepravosti”, “syn zatracení”
a “ten hˇríšný”, pˇredstavuje papežství, které — jak pˇredpovˇedˇela
proroctví — mˇelo vládnout 1 260 let. Toto období skonˇcilo v roce
1798.
Druhý pˇríchod Ježíše Krista nemohl tedy nastat pˇred uvede-
ným rokem. Pavlovo varování platí pro celé kˇrest’anské období až
do roku 1798. Teprve po tomto datu má být hlásáno poselství o
Ježíšovˇe druhém pˇríchodu.
Uvedené poselství nemˇelo být zvˇestováno v pˇredcházejících
staletích. Apoštol Pavel, jak víme, toto poselství nekázal; pokud šlo
o druhý pˇríchod Pána Ježíše, odkazoval své bratry do tehdy vzdálené
budoucnosti. Ani reformátoˇri nepoukazovali na druhý pˇríchod Ježíše
Krista; Martin Luther napˇríklad oˇcekával, že soud nenastane ani za
tˇri sta let po nˇem. Po roce 1798 byla však biblická kniha Daniel
“
odpeˇcetˇena”, nˇekteˇrí lidé proroctví pochopili a zaˇcali šíˇrit zprávu o
blízkém soudu.
Podobnˇe jako velká reformace v 16. století zaˇcalo i adventní
hnutí souˇcasnˇe v r˚uzných zemích. V Evropˇe i v Americe studovali
vˇerní a zbožní lidé proroctví, zkoumali Duchem svatým inspirované
texty a nacházeli v nich pˇresvˇedˇcující d˚ukazy, že se pˇriblížil konec
svˇeta. V r˚uzných zemích se nezávisle na sobˇe objevily skupiny
kˇrest’an˚u, kteˇrí výhradnˇe studiem Písma dospˇeli k pˇresvˇedˇcení, že
se blíží pˇríchod Spasitele.
Josef Wolff hlásá druhý pˇríchod Ježíše Krista
V roce 1821, tˇri roky poté, co Miller dospˇel studiem proroctví k
pˇresvˇedˇcení, že se pˇriblížila doba soudu, zaˇcal o blízkém pˇríchodu
Ježíše Krista kázat dr. Josef Wolff, “misionáˇr celého svˇeta”. Wolff
se narodil v Nˇemecku v židovské rodinˇe, jeho otec byl rabín. Už
jako velmi mladý byl pˇresvˇedˇcen o pravdivosti kˇrest’anství. Bystrý
a zvídavý chlapec pozornˇe naslouchal rozhovor ˚um zbožných Žid˚u,
kteˇrí se každý den scházeli v domˇe jeho otce a hovoˇrili o nadˇejích a
oˇcekávání národa, o slávˇe pˇricházejícího Mesiáše a obnovˇe Izraele.
Jednou zaslechl jméno “Ježíš z Nazareta” a zaˇcal se zajímat, kdo to
je. “Byl to neobyˇcejnˇe nadaný Žid, když se však vydával za Mesiáše,
odsoudil ho židovský soud k smrti,” znˇela odpovˇed’. Zvídavý chla-
