272
Velké drama vˇek˚u
P˚uvodce všeho zla se snažil nejen maˇrit vliv adventního po-
selství, ale také zniˇcit jeho hlasatele. Když Miller pˇrednášel svým
posluchaˇc˚um pravdy Písma, káral jejich hˇríchy a vnášel neklid do
jejich sebeuspokojení, vzbudila jeho pˇrísná a otevˇrená slova mezi
posluchaˇci rozhoˇrˇcení a nepˇrátelství. Odpor, který jeho poselství
vyvolalo mezi ˇcleny církví, povzbuzoval spodinu spoleˇcnosti k ještˇe
vˇetší troufalosti. Millerovi nepˇrátelé se rozhodli, že ho zabijí, až
bude odcházet ze shromáždˇení. Andˇelé však stáli na stráži a jeden
z nich v podobˇe muže vzal Božího služebníka za ruku a vyvedl ho
z rozzuˇreného davu do bezpeˇcí. Miller své dílo prozatím nedokon-
ˇcil, takže satan a jeho pˇrisluhovaˇci zažili jen zklamání, když se jim
nepodaˇrilo uskuteˇcnit sv˚uj úmysl.
Navzdory všemu odporu zájem o adventní hnutí stále rostl; po-
ˇcet pˇrívrženc˚u vzrostl z desítek a stovek na mnoho tisíc — církve
zaznamenaly velký pˇrír ˚ustek ˇclenstva. Po krátké dobˇe se však zaˇcalo
projevovat nepˇrátelství namíˇrené i proti tˇemto novˇe obráceným a
církve zaˇcaly zavádˇet kázeˇnská opatˇrení, jež se vztahovala na ˇcleny
obhajující Millerovy názory. Miller na to reagoval písemným pro-
voláním ke kˇrest’an˚um všech vyznání, v nˇemž požadoval, aby mu z
Písma dokázali, v ˇcem se mýlí.
Miller napsal: “Cožpak vˇeˇríme nˇeˇcemu, co nepˇrikazuje Písmo,
které vy sami prohlašujete za jediné pravidlo víry a života? Co jsme
provedli, že se na nás z kazatelen i ze stránek novin sypou zlomyslná
odsouzení a že jsme vyluˇcováni z vašich církví a spoleˇcenství?”
“
Nemáme-li pravdu, ukažte nám, prosím, v ˇcem se mýlíme. Dokažte
nám z Božího slova, že zastáváme bludy. Zakusili jsme dost po-
smˇechu, nem˚uže nás však pˇresvˇedˇcit, že se mýlíme. Jedinˇe Boží
slovo m˚uže zmˇenit naše názory. Dospˇeli jsme k nim po zralé úvaze
a modlitbách, když jsme našli d˚ukazy v Písmu.” (Bliss, str. 250.252)
[225]
Paralely s obdobím pˇred potopou
Varování, která B˚uh posílá svˇetu prostˇrednictvím svých služeb-
ník˚u, jsou nˇekdy pˇrijímána se stejnou ned˚uvˇerou. Když zkaženost
lidí pˇred potopou pˇrimˇela Boha, aby seslal na zemi potopu, ozná-
mil nejprve lidem sv˚uj zámˇer, aby jim poskytl pˇríležitost odvrátit
se od zla. Po sto dvacet let slýchali varování, aby ˇcinili pokání,
jinak že se projeví Boží trest a oni zahynou. Poselství však považo-
