Zaslíbení návratu
249
Spy, roˇc. 10, ˇc. 472 z 25. kvˇetna 1780) Oˇcitý svˇedek vyprávˇel:
“
Napadlo mˇe, že tma by nemohla být vˇetší, ani kdyby byla všechna
svˇetelná tˇelesa ve vesmíru zahalena neproniknutelným závojem nebo
kdyby pˇrestala existovat.” (List dr. Samuela Tenneye z Exeteru, New
Hampshire, z prosince 1785, uveˇrejnˇený v Massachusetts Historical
Society Collections, 1792, sv. I, díl 1, str. 97) Úplnˇek, který nastal
v devˇet hodin veˇcer, “ani v nejmenším nerozptýlil mrtvolné šero.”
Teprve po p˚ulnoci tma zmizela a poprvé se ukázal mˇesíc, zbarvený
do krvava.
Dˇejiny zaznamenaly 19. kvˇeten 1790 jako “temný den”. Od doby
Mojžíše nebylo zaznamenáno tak husté, rozsáhlé a dlouhotrvající
zatmˇení. Popis této události, jak jej podal oˇcitý svˇedek, je ozvˇenou
Božího výroku, který zaznamenal prorok Joel dvacet pˇet staletí pˇred
jejím naplnˇením: “Slunce se zastˇre tmou a mˇesíc krví, dˇríve než
pˇrijde den Hospodin˚uv, veliký a hrozný.”
Jan 12,31
.
Ježíš Kristus vyzýval své následovníky, aby sledovali znamení
jeho návratu a radovali se, až uvidí pˇríznaky, že jejich Král pˇrichází.
“
Když se toto zaˇcne dít, napˇrimte se a zvednˇete hlavy, nebot’ vaše vy-
koupení je blízko.” Poukázal svým následovník˚um na puˇcící stromy
na jaˇre a ˇrekl: “Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko. Tak
i vy, až uvidíte, že se toto dˇeje, vˇezte, že je blízko království Boží.”
Lukáš 21,28.30.31
.
Lhostejnost církve
Nakolik však pýcha a formalismus nahradily v církvi skromnost
a lásku, natolik ochladla láska ke Kristu a víra v jeho pˇríchod. Lidé,
kteˇrí se hlásí ke kˇrest’anství, jsou do té míry zaujati záležitostmi
tohoto svˇeta a touhou po zábavˇe, že pˇrestali myslet na Spasitelovu
výzvu, aby sledovali znamení jeho pˇríchodu. Uˇcení o jeho druhém
pˇríchodu dali stranou. Písmo, které o nˇem hovoˇrí, zatemnili falešným
výkladem, až na nˇej do znaˇcné míry zapomnˇeli. To platí pˇredevším
o církvích v Americe. Svoboda a blahobyt, ve kterém se kochali
lidé všech spoleˇcenských vrstev, honba za bohatstvím a pˇrepychem,
snaha vydˇelat co nejvíce penˇez, touha po popularitˇe a moci, která
byla zdánlivˇe dostupná každému, vedly lidi k tomu, že se soustˇredili
na zájmy a nadˇeje tohoto života a odsunovali do daleké budoucnosti
slavný den, kdy pomine dnešní ˇrád vˇecí.
