178
Velké drama vˇek˚u
Berquin byl uškrcen a jeho tˇelo spáleno. Pˇrestože zpráva o jeho
smrti zarmoutila pˇríznivce reformace v celé Francii, jeho pˇríklad
nebyl zbyteˇcný. “Také my jsme pˇripraveni,” ˇríkali stoupenci pravdy,
“
podstoupit smrt s radostí, s pohledem upˇreným na život, který nás
ˇceká.” (D’Aubigné, Dˇejiny reformace v Evropˇe v dobˇe Kalvínovˇe,
sv. 2, kap. 6)
Bˇehem pronásledování v Meaux bylo uˇcitel ˚um reformovaného
vyznání odebráno povolení kázat, a museli proto pˇrijmout jiná za-
mˇestnání: Lefévre odešel po ˇcase do Nˇemecka. Farel se vrátil do
svého rodného mˇesta ve východní Francii, aby šíˇril evangelium v
kraji svého dˇetství. Zprávy o tom, co se stalo v Meaux, se donesly
i tam, a pravda, kterou tak odvážnˇe hlásal, nacházela i zde své po-
[147]
sluchaˇce. Nepˇrátelé ovšem brzy požádali úˇrady, aby ho umlˇcely, a
Farel byl vykázán z mˇesta. A jelikož pak už nemohl p˚usobit veˇrejnˇe,
chodil po vesnicích a uˇcil lidi v jejich soukromí nebo na loukách
a sám se skrýval v lesích a v jeskyních, které bývaly místem jeho
dˇetských her. B˚uh ho pˇripravoval pro vˇetší zkoušky. Jak sám napsal:
“
Zkoušky, perzekuce a satanovy útoky, na které jsem byl pˇredem
upozornˇen, se skuteˇcnˇe dostavily, a byly krutˇejší, než jsem dokázal
snést. Avšak B˚uh je m˚uj Otec a vždycky mi dá tolik síly, kolik po-
tˇrebuji.” (D’Aubigné, Dˇejiny reformace šestnáctého století, sv. 12,
kap. 9)
Podobnˇe jako v dobˇe apoštol ˚u, i nyní bylo pronásledování evan-
geliu “spíše ku prospˇechu”
Filipským 1,12
.
Ti, kdo byli vyhnáni
z Paˇríže a z Meaux, “zaˇcali kázat evangelium všude, kam pˇrišli”
Skutky 8,4
.
A tak si pravda našla cestu do mnoha zapadlých konˇcin
Francie.
Jan Kalvín
B˚uh i nadále pˇripravoval pracovníky, kteˇrí mˇeli šíˇrit jeho posel-
ství. V jedné paˇrížské škole tehdy studoval tichý, pˇremýšlivý mladík,
který vynikal inteligencí a bystrostí úsudku, mravní ˇcistotou a bez-
úhonností. Byl také velice horlivý v náboženských vˇecech. Díky
své píli a nadání se brzy stal chloubou celé školy a všeobecnˇe se
oˇcekávalo, že Jan Kalvín se stane jedním z nejschopnˇejších a nejvá-
ženˇejších obhájc˚u církve. Nicménˇe “paprsek Božího svˇetla” pronikl
i za hradby filozofické scholastiky a povˇer, které Kalvína obklopo-