Postup reformace v Nˇemecku
      
      
        157
      
      
        Bible na podporu reformace
      
      
        Po návratu z Wartburku dokonˇcil Luther pˇreklad Nového zákona
      
      
        a krátce nato nˇemecký lid dostal evangelia ve své mateˇrštinˇe. Pˇreklad
      
      
        pˇrijali s velkou radostí všichni, kdo milovali pravdu; s opovržením
      
      
        ho naopak odmítli ti, pro které byly pˇrijatelnˇejší lidské výmysly a
      
      
        lidská pˇrikázání.
      
      
        Knˇeze dˇesilo pomyšlení, že prostí lidé budou nyní moci s nimi
      
      
        diskutovat o požadavcích Božího slova, a že tak vyjde najevo jejich
      
      
        vlastní nevˇedomost. Jejich “svˇetská” argumentace nemohla obstát
      
      
        pˇred “meˇcem Ducha”. ˇRím se marnˇe snažil zabránit šíˇrení Písma.
      
      
        Nepomohla mu ani veškerá jeho autorita, ani vydávání dekret ˚u, ani
      
      
        klatby ˇci muˇcení. ˇCím více ˇRím Bibli odsuzoval a zakazoval, tím
      
      
        více lidé toužili poznat její obsah a uˇcení. Všichni, kdo umˇeli ˇcíst, se
      
      
        chtˇeli seznámit s Božím slovem. Nosili Bibli s sebou, ˇcetli ji znovu a
      
      
        znovu a po ˇcase znali celé ˇcásti zpamˇeti. Když Luther vidˇel, jak byl
      
      
        pˇrijat Nový zákon, pustil se ihned do pˇrekladu text ˚u Starého zákona.
      
      
        Hotový pˇreklad uveˇrej ˇnoval po ˇcástech, jakmile se mu nˇekterou
      
      
        [131]
      
      
        starozákonní knihu podaˇrilo dokonˇcit.
      
      
        Také Lutherovy spisy se setkaly s vˇrelým pˇrijetím ve mˇestech i
      
      
        na venkovˇe. “Co Luther a jeho pˇrátelé sepisovali, to druzí rozšiˇrovali.
      
      
        Nˇekteˇrí mniši, pˇresvˇedˇceni o nesprávnosti klášterních slib˚u, toužili
      
      
        vymˇenit jednotvárný zahálˇcivý život za život ˇcinorodý. Neumˇeli
      
      
        však hlásat Boží slovo, a tak procházeli zemi, navštˇevovali vesnice
      
      
        a osady a prodávali knihy, které napsal Luther a jeho pˇrátelé. Záhy
      
      
        se Nˇemecko hemžilo lidmi, kteˇrí odvážnˇe šíˇrili knihy.” (D’Aubigné,
      
      
        sv. 9, kap. 11)
      
      
        Tyto knihy studovali se zájmem lidé všech vrstev, at’ bohatí, ˇci
      
      
        chudí. Vesniˇctí uˇcitelé je po nocích pˇredˇcítali tˇem, kteˇrí se shromáž-
      
      
        dili u krbu. Díky tomuto úsilí nˇekteˇrí posluchaˇci poznali pravdu,
      
      
        pˇrijali zvˇest evangelia a nadšenˇe ji pak šíˇrili mezi další lidi.
      
      
        “
      
      
        Kam tvá slova proniknou, tam vzchází svˇetlo, nezkušení na-
      
      
        bývají rozumnosti.”
      
      
        Žalm 119,130
      
      
        .
      
      
        Skuteˇcnost ovˇeˇrila pravdivost
      
      
        tˇechto slov inspirovaných Duchem svatým. Studium Písma zp˚u-
      
      
        sobilo pronikavou zmˇenu v lidských srdcích a v lidském myšlení.
      
      
        Církevní vláda nasadila papežovým poddaným železné jho, které je
      
      
        udržovalo v nevˇedomosti a ponížení. Úzkostlivˇe je vedla k povˇerˇci-
      
      
        vému dodržování obˇrad˚u a vnˇejších forem. Na jejich srdce a rozum