152
Velké drama vˇek˚u
Luther proti falešným “prorok ˚um”
Když se Luther na Wartburku dovˇedˇel o tˇechto událostech, dˇelal
si velké starosti: “Vlastnˇe jsem to ˇcekal, že satan na nás takový mor
pošle.” (D’Aubigné, sv. 9, kap. 7) Pochopil pravou povahu tˇechto
domnˇelých prorok˚u a rozpoznal nebezpeˇcí, které ohrožovalo vˇec
pravdy. Ani nepˇrátelství papeže a císaˇre mu nedˇelalo tak velkou sta-
rost, jakou cítil nyní. Z lidí, kteˇrí se vydávali za pˇríznivce reformace,
se stali její nejhorší odp˚urci. Právˇe ty pravdy, které mu pˇrinesly
tolik radosti a útˇechy, použili k tomu, aby vyvolali spory a zmatek v
církvi.
Luthera inspiroval k reformaci Duch svatý a vedl ho dál, než si
Luther sám pˇrál. P˚uvodnˇe nemˇel v úmyslu zaujímat taková stano-
viska, ani nechtˇel dˇelat tak zásadní zmˇeny. Byl pouze nástrojem v
rukou Nekoneˇcné moci. Pˇresto mˇel ˇcasto obavy o výsledek své práce.
Jednou ˇrekl: “Kdybych vˇedˇel, že mé uˇcení škodí ˇclovˇeku, jednomu
jedinému ˇclovˇeku, tˇreba tomu nejnižšímu a nejubožejšímu — což
[127]
nem˚uže, protože je to evangelium — chtˇel bych radˇeji desetkrát
zemˇrít než neodvolat.” (D’Aubigné, sv. 9, kap. 7)
Rovnˇež samotný Wittenberk, stˇredisko reformace, se rychle do-
stával pod vliv fanatismu a anarchie. Tento alarmující stav nebyl
d˚usledkem Lutherova uˇcení, pˇresto však jeho odp˚urci z nˇej obvi-
ˇnovali Luthera. Reformátor cítil hoˇrkost a nˇekdy se ptal sám sebe:
“
Je možné, aby takto skonˇcilo velké reformaˇcní dílo?” (D’Aubigné,
sv. 9, kap. 7) Když ale potom zápasil s Bohem v modlitbˇe, pocítil
vnitˇrní uspokojení. Prohlásil: “Není to moje dílo, ale tvé. Ty pˇrece
nedovolíš, aby ho zniˇcila povˇerˇcivost nebo fanatismus.” V tˇech tˇež-
kých chvílích si však uvˇedomil, že již déle nevydrží stát stranou.
Proto se rozhodl pro návrat do Wittenberku.
Okamžitˇe se vydal na cestu. Bylo to nebezpeˇcné — stále pro
nˇej platila ˇríšská klatba a nepˇrátelé ho mohli pˇripravit o život. Pro
pˇrátele i nadále platil zákaz poskytnout mu pomoc nebo pˇrístˇreší.
Císaˇrská vláda pˇrijala nejpˇrísnˇejší opatˇrení proti jeho pˇrívrženc˚um.
Luther však vidˇel, že dílo evangelia je ohroženo, a proto neváhal
vydat se do boje za pravdu.
V dopise saskému kurfiˇrtovi, v nˇemž oznámil sv˚uj úmysl odejít
z Wartburku, Luther napsal: “Budiž známo Vaší Výsosti, že odchá-
zím do Wittenberku pod ochranou, jež je daleko vyšší než ochrana
