116
Velké drama vˇek˚u
Vždyt’ ani jediný lístek nespadne bez v˚ule našeho Otce. Oˇc více se
postará o nás. Je snadné zemˇrít za Slovo, nebot’ Slovo, které se stalo
tˇelem, samo podstoupilo smrt. Zemˇreme-li s ním, budeme s ním žít,
a podstoupíme-li to, co podstoupil Kristus pˇred námi, budeme tam,
kde je on a budeme s ním žít vˇeˇcnˇe.” (D’Aubigné, sv. 6, kap. 9)
Když se Luther dozvˇedˇel o papežské bule, prohlásil: “Odmítám ji
a jsem proti ní, protože je bezbožná a nesprávná. . . V ní je odsouzen
sám Kristus. . . Raduji se, že takové zlo mohu snášet pro to nejlepší
na svˇetˇe. Nyní cítím ve svém srdci vˇetší volnost, protože koneˇcnˇe
vím, že papež je antikrist, že jeho tr˚un je tr˚unem samého satana.”
(
D’Aubigné, sv. 6, kap. 9)
Dokument vydaný ˇRímem však nez˚ustal bez úˇcinku. Vˇezení,
muˇcení a popravˇcí meˇc byly zbranˇe, jimiž bylo možné vynutit si
poslušnost. Slabí a povˇerˇciví se tˇrásli pˇred papežovým naˇrízením. A
tak zatímco se Luther tˇešil všeobecné oblibˇe, cítili mnozí, že život je
pˇríliš drahý, než aby se dával v sázku pro vˇec reformace. Všechno
zdánlivˇe nasvˇedˇcovalo tomu, že Lutherovo dílo brzy skonˇcí.
Luther vystupuje z církve
Luther však z˚ustal klidný. ˇRím proti nˇemu vytasil své klatby a
svˇet pˇrihlížel, aniž by jakkoli pochyboval, že Luther zahyne nebo
bude pˇrinucen se podvolit. Luther však odpovˇedˇel ˇRímu na odsou-
zení stejnˇe rozhodnˇe a veˇrejnˇe prohlásil, že se rozhodl navždy se s
ním rozejít. Pˇred zástupem univerzitních student ˚u, uˇcitel ˚u a obˇcan˚u
ze všech spoleˇcenských vrstev spálil papežovu bulu spolu s církev-
ními zákony, dekretáliemi (tj. papežskými listy o právních otázkách)
a nˇekolika spisy podporujícími papežskou autoritu. Prohlásil: “Moji
nepˇrátelé mohou spálením mých knih poškodit vˇec pravdy v myslích
prostých lidí a pˇrivést jejich duše do zkázy. Z toho d˚uvodu pálím
na oplátku jejich knihy. Právˇe zaˇcal skuteˇcný boj. Dosud jsem si s
papežem jen hrál. Zaˇcal jsem toto dílo v Božím jménu. Skonˇcí beze
mne, ale s Boží mocí.” (D’Aubigné, sv. 6, kap. 10)
Na urážky svých odp˚urc˚u, kteˇrí se mu vysmívali, že jeho vˇec
nemá dostatek zastánc˚u, Luther odpovídal: “Kdo ví, zda si mne B˚uh
nevyvolil a nepovolal a zda se oni nemají obávat toho, že když pohr-
dají mnou, pohrdají samým Bohem? Mojžíš byl sám pˇri odchodu
z Egypta. Elijáš byl sám za vlády krále Achaba. Izajáš byl sám v
