7.
kapitola — Muž, kterého doba potˇrebovala
Martin Luther zaujímá pˇrední postavení mezi tˇemi, kteˇrí byli
povoláni, aby vyvedli církev ze tmy stˇredovˇekého papežství do svˇetla
ˇcistší víry. Luther byl horlivý, nadšený a zanícený, bál se jedinˇe
Boha a jako jediný základ pro víru uznával Písmo svaté. Byl to muž,
kterého jeho doba potˇrebovala. Jeho prostˇrednictvím B˚uh vykonal
veliké dílo pro obnovu církve a šíˇrení pravdy ve svˇetˇe.
Podobnˇe jako první hlasatelé evangelia také Luther vyšel z
chudých pomˇer ˚u. Dˇetství prožil ve skromné rodinˇe nˇemeckého ven-
kovana; jeho otec prací v dolech vydˇelával peníze na jeho výchovu
—
chtˇel mít ze svého syna právníka. B˚uh však s ním mˇel jiné zámˇery:
Luther se mˇel stát stavitelem “velkého chrámu”, který byl budován
postupnˇe v pr ˚ubˇehu mnoha staletí. B˚uh pˇripravoval Luthera pro jeho
d˚uležité životní poslání ve škole nesnází, odˇríkání a pˇrísné káznˇe.
Luther ˚uv otec byl muž energický a rozhodný, mˇel pevné zásady
a potrpˇel si na ˇcestnost a otevˇrenost. Mˇel správný smysl pro po-
vinnosti — plnil je bez ohledu na možné následky. Díky zdravému
selskému rozumu záhy pochopil, že mnišským ˇrád˚um není co d˚u-
vˇeˇrovat. Nesl proto s velkou nelibostí, když Martin Luther bez jeho
svolení vstoupil do kláštera. Trvalo dva roky, než se se synem znovu
smíˇril, ale ani pak sv˚uj názor nezmˇenil.
Lutherovi rodiˇce vˇenovali výchovˇe a vzdˇelání svých dˇetí velkou
pozornost. Snažili se jim poskytnout poznání Boha a vštípit jim
kˇrest’anské ctnosti. Syn ˇcasto slyšel, jak se jeho otec modlí, aby si
dˇeti vštípily do pamˇeti Hospodinovo jméno a jednoho dne mohly
pˇrispˇet k rozšíˇrení Boží pravdy. Rodiˇce využívali každou pˇríležitost,
kterou jim život plný tvrdé práce mohl poskytnout, aby pˇrispˇeli ke
zvýšení mravní úrovnˇe a k rozvoji rozumových schopností svých
dˇetí. Opravdovˇe a vytrvale se snažili pˇripravit své dˇeti pro zbožný
a užiteˇcný život. Byli d˚uslední a neoblomní, a jejich výchova byla
nˇekdy až pˇríliš pˇrísná. Ale syn sám, i když si uvˇedomoval, že v
[85]
nˇekterých vˇecech chybovali, nacházel v této pˇrísné výchovˇe více
kladných než záporných stránek.
99
