544
Velké drama vˇek˚u
vydané roku 1844 duchovní, aby vytrhávali vˇeˇrícím z rukou Bible
pˇreložené do mateˇrského jazyka!
Jistý obrat se projevil teprve za papeže Lva XIII. Každému
bylo dovoleno mít schválená biblická vydání p˚uvodního textu a
starého katolického pˇrekladu. Nekatolická vydání Bible mohla být
používána jen k vˇedeckým studiím, nebylo-li v pˇredmluvách a v
poznámkách uvádˇeno nˇeco proti katolické vˇerouce. Katolíci smˇeli
ˇcíst Bibli ve své mateˇrštinˇe pouze tehdy, bylo-li vydání schváleno
papežem, povoleno biskupem a opatˇreno poznámkami. Protestantské
pˇreklady byly pokládány za podvrhy!
Pˇres všechny pˇrekážky a pˇres dˇrívˇejší odpor m˚užeme v katolické
církvi posledních desetiletí pozorovat silné hnutí ve prospˇech Bible.
V roce 1933 bylo založeno Katolické biblické dílo a v roce 1943
se Pius XII. ve své encyklice “Divino afflante spiritu” pˇrihlásil ke
snahám biblického díla. Cílem hnutí je šíˇrení Bible a pomoc jejímu
pochopení.
Dodatek ˇc.4 Uctívání obraz ˚u
“
Uctívání obraz˚u . . . bylo jedním z tˇech blud˚u, které se vplížily
do církve skrytˇe a témˇeˇr nepozorovanˇe. Tato zhoubná zvyklost se
jako jiná kacíˇrství nevyvinula najednou, nebot’ v tom pˇrípadˇe by se
setkala s rozhodným nesouhlasem a s odmítnutím. Zaˇcalo to však
pod naprosto nevinnou záminkou a pak se postupnˇe zavádˇel jeden
zvyk za druhým, až církev hluboko zabˇredla do skuteˇcného modláˇr-
ství, aniž pˇritom narazila na nˇejaký odpor, ba aniž jí to nˇekdo v˚ubec
vytknul. A když se pak koneˇcnˇe objevily snahy o jeho vymýcení,
zjistilo se, že zlo již zapustilo koˇreny tak hluboko, že je nelze od-
stranit. Nutno to pˇriˇcíst modláˇrskému sklonu lidského srdce a jeho
náchylnosti sloužit výtvoru více než Stvoˇriteli. . . ”
“
Sochy a obrazy byly poprvé zavedeny do kostel ˚u ne proto,
aby se uctívaly, nýbrž jednak místo knih, aby byly pouˇcením pro
ty, kdo neumˇejí ˇcíst, jednak aby ovlivˇnovaly myšlení vˇeˇrících. Je
pochybné, zda to splnilo tento zámˇer. I kdybychom pˇripustili, že
tomu tak zpoˇcátku bylo, brzy tomu tak být pˇrestalo. Ukázalo se, že
obrazy a sochy umístˇené v kostelech spíše zatemˇnují, než osvˇecují
mysl nevˇedomých — spíše zmenšují, než zvyšují zbožnost vˇeˇrících.
I když byly urˇceny k tomu, aby upoutaly lidskou mysl k Bohu,
