512
Velké drama vˇek˚u
Lidé, kteˇrí se vysmívali jeho tvrzení, že je Boží Syn, nyní úplnˇe
onˇemí. Bude tu stát nadutý Herodes, který se posmíval Ježíšovu
královskému titulu a pˇrikázal posmívajícím se voják˚um, aby ho
korunovali za krále. Budou tu stát vojáci, kteˇrí ho oblékli do rudého
pláštˇe, vložili mu na hlavu trnovou korunu, do ruky mu dali tˇrtinu
jako žezlo a s rouháním se mu klanˇeli. Muži, kteˇrí týrali Pána života a
plivali po nˇem, se nyní budou odvracet od jeho pronikavého pohledu
a budou se snažit utéct z jeho pˇrítomnosti. Lidé, kteˇrí zatloukali
hˇreby do jeho rukou a nohou, voják, který probodl jeho bok, budou
[414]
nyní hledˇet na jeho jizvy s hr ˚uzou a výˇcitkami.
S hrozivou pˇresností si nyní knˇeží a pˇredstavitelé lidu vzpome-
nou na to, co se odehrálo na Golgotˇe — jak se d’ábelsky radovali,
potˇrásali hlavami a volali: “Jiné zachránil, sám sebe zachránit ne-
m˚uže. Je král izraelský — at’ nyní sestoupí s kˇríže a uvˇeˇríme v nˇeho!
Spolehl na Boha, at’ ho vysvobodí, stojí-li o nˇej!”
Matouš 27,42.43
.
Živˇe si vybaví Spasitelovo podobenství o nájemcích vinice, kteˇrí
odmítli odevzdat svému pánu výnos vinice, zbili jeho sluhy a zabili
jeho syna. Vzpomenou si také, že sami nad sebou vynesli rozsudek.
Pán vinice “zlé bez milosti zahubí”. V hˇríchu a trestu onˇech nevˇer-
ných muž˚u poznávají knˇeží a pˇredstavitelé lidu své vlastní jednání
a své vlastní spravedlivé odsouzení. Nyní budou volat ve smrtelné
úzkosti. Hlasitˇeji než kˇrik “Ukˇrižuj ho! Ukˇrižuj ho!”, který se nesl
ulicemi Jeruzaléma, bude se nyní ozývat zoufalý náˇrek: “Je to Boží
Syn! Je to pravý Mesiáš!” Budou chtít utéct z pˇrítomnosti Krále
král ˚u, ale jejich snaha ukrýt se v dutinách zemˇe, které vytvoˇrily
zuˇrící živly, vyjde naprázdno.
V životˇe všech lidí, kteˇrí odmítají evangelium, pˇricházejí chvíle,
kdy se probouzí jejich svˇedomí, kdy se jim v pamˇeti vybaví trapné
vzpomínky na vlastní pokrytectví a v srdci cítí chvilkovou lítost. Co
je to ale v porovnání s výˇcitkami, které pocítí v den, kdy “pˇrijde
strach jako niˇcivá bouˇre”, kdy “bída se pˇrižene jako vichˇrice”.
Pˇrí-
sloví 1,27
.
Ti, kdo chtˇeli zniˇcit Ježíše Krista a vˇerný Boží lid, uvidí
nyní slávu, která ho zahaluje. S hr˚uzou budou poslouchat radostné
volání vykoupených: “Hle, to je náš B˚uh. V nˇeho jsme skládali
nadˇeji a on nás spasil.”
Izajáš 25,9
.
