Vysvobození
509
úzkosti, se nyní rozzáˇrí úžasem a z jejich úst zazní chvalozpˇev: “B˚uh
je naše útoˇcištˇe, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvˇedˇcená.
Proto se bát nebudeme, byt’ se pˇrevrátila zemˇe a základy hor se
pohnuly v srdci moˇrí. At’ si jejich vody huˇcí, at’ se pˇení, at’ se hory
pro jejich zpupnost tˇresou!”
Žalm 46,1-3
.
Zatímco k nebi se ponese projev d˚uvˇery v Boha, mraky ustoupí
a objeví se hvˇezdné nebe, jehož záˇre bude v prudkém kontrastu k
okolní zlovˇestnˇe ˇcerné obloze. Z otevˇrených bran bude záˇrit sláva
nebeského mˇesta. Pak se na obloze ukáže ruka tˇrímající dvˇe ka-
menné desky složené na sobˇe. Prorok prohlásil: “Nebesa hlásají jeho
spravedlnost, B˚uh sám bude soudcem.”
Žalm 50,6
.
Boží spravedlivý
zákon byl za dunˇení hrom˚u a uprostˇred ohnivých plamen˚u vyhlá-
šen ze Sinaje jako pravidlo života a nyní je lidem pˇredstaven jako
mˇeˇrítko soudu. Ruka desky otevˇre a lidé na nich uvidí pˇrikázání
Desatera, zaznamenaná jakoby ohnivým perem. Slova budou tak
zˇretelná, že je bude moci pˇreˇcíst každý. Pamˇet’ se oživí, z lidských
myslí se vytratí temné a falešné nauky a všichni obyvatelé svˇeta
uvidí deset krátkých, výstižných a pádných Božích výrok˚u.
Není možné popsat, jaká hr˚uza a zoufalství dolehne na ty, kteˇrí
ignorovali Boží požadavky. Pán jim dal sv˚uj zákon, na jehož základˇe
mohli posoudit své povahy a poznat své nedostatky, když ještˇe mˇeli
pˇríležitost k pokání a nápravˇe. Pˇrízeˇn svˇeta jim však byla milejší
—
a proto nerespektovali požadavky zákona a uˇcili druhé jak je
pˇrestupovat. Boží lid chtˇeli pˇrinutit ke znevažování soboty. Nyní
budou odsouzeni zákonem, kterým pohrdali. Naprosto jasnˇe pochopí,
že se nemají na co vymlouvat. Vybrali si, komu chtˇejí sloužit a koho
[412]
uctívat. “Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem,
mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce.”
Malachiáš
3,18
.
Nepˇrátelé Božího zákona, s duchovními v ˇcele, pak novˇe po-
chopí, co je pravda a povinnost. Pˇríliš pozdˇe však poznají, že sobota
ˇctvrtého pˇrikázání je peˇcetí živého Boha. Pˇríliš pozdˇe poznají pravou
podstatu svého falešného dne odpoˇcinku i to, na jak vratkém základu
stavˇeli. Zjistí, že bojovali proti Bohu. Náboženští uˇcitelé vedli lidi
do záhuby, pˇrestože tvrdili, že je vedou do Božího ráje. Teprve v den
koneˇcného úˇctování bude zˇrejmé, jak velkou odpovˇednost mˇeli pˇred-
stavitelé a duchovní r˚uzných církví a jak hrozné následky pˇrinesla
jejich nevˇera. Teprve ve vˇeˇcnosti budeme schopni správnˇe docenit
