Poslední varování
      
      
        487
      
      
        aby svˇetu pˇredložili poslední nabídku milosti, a oni nemohou mlˇcet,
      
      
        protože by tím ohrozili svou vlastní záchranu. Kristovi vyslanci
      
      
        nenesou odpovˇednost za následky. Musí splnit svou povinnost a vše
      
      
        ostatní pˇrenechat Bohu.
      
      
        Nar˚ustající útlak zp˚usobí zmatek mezi Božími následovníky.
      
      
        Tehdy pocítí, že nastala rozhodující chvíle. Jejich svˇedomí a Boží
      
      
        slovo je bude ujišt’ovat, že jednají správnˇe. Tˇežkosti nepoleví, oni
      
      
        však budou mít stále více síly, aby jim mohli odolat. Pˇres stupˇnující
      
      
        se tvrdost a urputnost zápasu se zocelí ve své víˇre a odvaze, a to
      
      
        úmˇernˇe hrozícímu nebezpeˇcí. Budou prohlašovat: “Neodvažujeme
      
      
        se mˇenit Boží slovo; Boží zákon nebudeme dˇelit na ˇcást podstatnou
      
      
        a nepodstatnou, abychom svˇet získali na svou stranu. Pán, kterému
      
      
        sloužíme, nás m˚uže vysvobodit. Kristus pˇremohl svˇet, a my bychom
      
      
        se mˇeli bát poraženého svˇeta?”
      
      
        Perzekuce v r˚uzných podobách je vlastnˇe projevem urˇcitého
      
      
        principu, jehož platnost nepomine, dokud bude existovat satan a
      
      
        životaschopné kˇrest’anství. Nikdo totiž nem˚uže sloužit Bohu, aniž
      
      
        by proti sobˇe nevyvolal nepˇrátelství mocností zla. Proti takovému
      
      
        ˇclovˇeku útoˇcí zlí andˇelé, znepokojení tím, že by jim mohl svým
      
      
        vlivem vyrvat z rukou jejich obˇeti. K tˇemto andˇel ˚um se pˇridávají zlí
      
      
        lidé, zahanbení dobrým pˇríkladem, kteˇrí se ho pomocí pokušení snaží
      
      
        odlouˇcit od Boha. Pokud se jim to nepodaˇrí, použijí ke znásilnˇení
      
      
        jeho svˇedomí represivní opatˇrení.
      
      
        Mohutné šíˇrení evangelia
      
      
        Dokud Ježíš slouží jako Pˇrímluvce v nebeské svatyni, na vládce
      
      
        i lid p˚usobí Duch svatý. Mírní je a do urˇcité míry ovlivˇnuje státní
      
      
        zákony. Bez takových zákon˚u by na svˇetˇe bylo ještˇe mnohem h˚uˇre.
      
      
        Mnozí státní ˇcinitelé jsou pˇritom aktivními nástroji satana, ale i B˚uh
      
      
        má své “nástroje” mezi pˇredními muži národ˚u. Nepˇrítel p˚usobí na
      
      
        své sluhy, aby vymýšleli opatˇrení, která by maˇrila Boží dílo; ovšem
      
      
        na státníky, kteˇrí mají pˇred Bohem respekt, p˚usobí andˇelé, aby taková
      
      
        opatˇrení maˇrili nezpochybnitelnými argumenty. Nˇekolik muž˚u tak
      
      
        zadržuje mohutný pˇríliv zla. Odpor nepˇrátel evangelia bude zadržen,
      
      
        aby poselství tˇretího andˇela mohlo splnit své poslání. Až bude znít
      
      
        poslední varování, upoutá pozornost také tˇech pˇredních muž˚u, jejichž