38.
      
      
        kapitola — Poslední varování
      
      
        “
      
      
        Potom jsem vidˇel jiného andˇela, jak s velikou mocí sestupuje z
      
      
        nebe; a zemˇe byla ozáˇrena jeho slávou. Zvolal mohutným hlasem:
      
      
        Padl, padl veliký Babylón a stal se doupˇetem démon˚u, skrýší všech
      
      
        neˇcistých duch˚u a každého zlovˇestného a nenávidˇeného ptáka.” “A
      
      
        slyšel jsem jiný hlas z nebe: Vyjdi, lide m˚uj, z toho mˇesta, ne-
      
      
        mˇejte úˇcast na jeho hˇríších, aby vás nestihly jeho pohromy.”
      
      
        Zjevení
      
      
        18,1.2.4
      
      
        .
      
      
        Uvedený text poukazuje na dobu, kdy bude znovu ohlášen pád
      
      
        Babylónu, tentokrát druhým andˇelem (
      
      
        Zjevení 14,8
      
      
        ).
      
      
        V tomto pˇrí-
      
      
        padˇe však bude poselství doplnˇeno zmínkou o dalším úpadku ná-
      
      
        boženských organizací, které tvoˇrí Babylón. Tuto degradaci církví
      
      
        lze pozorovat zvláštˇe od roku 1844, kdy bylo poselství ohlášeno
      
      
        poprvé. Poselství popisuje žalostný stav, ve kterém se církve nachá-
      
      
        zejí. Každé odmítnutí pravdy evangelia zatemˇnuje rozum a zatvrzuje
      
      
        srdce, až se lidé stanou zatvrzele nevˇeˇrícími. Pˇres výstrahy, které jim
      
      
        B˚uh dává, pošlapávají i nadále pˇrikázání Desatera, až nakonec za-
      
      
        ˇcnou pronásledovat ty, kdo pˇrikázání Desatera respektují jako svatá.
      
      
        Neváží si Ježíše Krista, protože pohrdají jeho slovem a lidem. Pokud
      
      
        kˇrest’anské církve pˇrijímají uˇcení spiritismu, padají zábrany proti
      
      
        tˇelesným sklon˚um a náboženství se stává pláštíkem, který má zakrýt
      
      
        nejhrubší nepravosti. Víra ve spiritistické projevy otevírá dveˇre svo-
      
      
        d˚um a d’ábelskému uˇcení, takže se v církvích projeví vliv padlých
      
      
        andˇel ˚u.
      
      
        O Babylónu v dobˇe, o níž proroctví mluví, se ˇríká: “Jeho hˇríchy
      
      
        se navršily až k nebi a B˚uh nezapomnˇel na jeho viny.”
      
      
        Zjevení 18,5
      
      
        .
      
      
        Babylón naplnil míru své nepravosti a brzy na nˇej padne zkáza. B˚uh
      
      
        však má v Babylónu stále ještˇe sv˚uj lid. Dˇríve než na Babylón dopad-
      
      
        nou ohlášené tresty, musí být tito vˇerní vyvoláni, aby se nepodíleli
      
      
        na hˇríchu Babylónu a “nestihly” je “jeho pohromy”. Proroctví proto
      
      
        hovoˇrí o náboženském hnutí znázornˇeném andˇelem, který pˇrichází
      
      
        z nebe, osvˇetluje zemi svou slávou, volá silným hlasem a ohlašuje
      
      
        hˇríchy Babylónu. Spolu s jeho poselstvím zaznívá také volání: “Vy-
      
      
        482