Naše jediná jistota
479
gové nerozumˇejí lépe Božímu slovu, je to, že zavírají oˇci pˇred prav-
dami, podle nichž nechtˇejí žít. Pochopení biblické pravdy nezávisí
ani tolik na intelektuálních schopnostech, jako spíše na cílevˇedomém
úsilí a na opravdovosti touhy po pravdˇe.
Nestudujme Bibli nikdy bez modlitby. Jedinˇe Duch svatý nám
m˚uže ukázat d˚uležitost vˇecí, které m˚užeme snadno pochopit, a za-
bránit tomu, abychom nepˇrekroutili nesnadno pochopitelné pravdy.
Boží andˇelé pˇripravují srdce lidí, aby pochopili Boží slovo, uchvátila
je jeho krása, brali vážnˇe jeho výstrahy a aby je povzbudila a posílila
jeho zaslíbení. Mˇeli bychom se modlit jako žalmista: “Otevˇri mi oˇci,
at’ mám na zˇreteli divy ze Zákona tvého.”
Žalm 119,18
.
Pokušení
nám ˇcasto pˇripadají nepˇrekonatelná, protože se nemodlíme a ne-
studujeme Bibli; pak si také nedokážeme okamžitˇe vzpomenout na
Boží zaslíbení a ˇcelit satanu biblickými zbranˇemi. Lidi, kteˇrí chtˇejí
poznat Boží v˚uli, obklopují andˇelé. V kritických chvílích jim pˇri-
pomínají pravdy, které právˇe potˇrebují. A tak, “když se pˇrivalí jako
ˇreka nepˇrítel, Duch Hospodin˚uv jej zažene”.
Izajáš 59,19
(
Kralický
pˇreklad).
Ježíš Kristus svým uˇcedník˚um slíbil: “Pˇrímluvce, Duch svatý,
kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás nauˇcí všemu a pˇripomene
vám všecko, co jsem vám ˇrekl.”
Jan 14,26
.
Má-li nám však Boží
Duch ve chvíli nebezpeˇcí Kristovo uˇcení pˇripomenout, musíme si
je nejdˇríve vštípit do pamˇeti. “Tvou ˇreˇc uchovávám v srdci, nechci
proti tobˇe hˇrešit,” vyznával David (
Žalm 119,11
).
Všichni, kdo berou vážnˇe sv˚uj vˇeˇcný údˇel, by si mˇeli dávat pozor
na pochybnosti. Budeme svˇedky útok˚u na nejvlastnˇejší pilíˇre pravdy.
Není možné se nesetkat se zesmˇešˇnováním, s pˇrekroucenými názory
na pravdu, se zrádným a zhoubným uˇcením moderního ateismu.
Satan pˇrizp˚usobuje svá pokušení každé skupinˇe lidí. Nevzdˇelané lidi
ovlivˇnuje pošklebky a výsmˇechem, vzdˇelaným pˇredkládá vˇedecké
námitky a filozofické d˚ukazy, které v nich mají vzbudit v˚uˇci Písmu
ned˚uvˇeru nebo pohrdání. I mladí lidé, kteˇrí dosud nemají potˇrebné
zkušenosti, se pak odvažují pochybovat o základních kˇrest’anských
zásadách. Nevˇerectví mládeže, i když je velmi povrchní, má pˇrece
jen sv˚uj vliv. Mnohé to vede k žertovným poznámkám dotýkajícím
se víry jejich otc˚u a k pohrdání Duchem milosti (
Žid˚um 10,29
).
Nejeden mladý život, který mohl být Bohu ke cti a svˇetu k požehnání,
byl znehodnocen jedem nevˇery. Všichni, kdo vˇeˇrí pyšným výrok˚um
