34.
kapitola — M˚užeme mluvit s mrtvými?
Služba andˇel ˚u, jak o ní mluví Boží slovo, je pro každého Kris-
tova následovníka mimoˇrádnˇe povzbuzující a vzácnou skuteˇcností.
Tento bod biblického uˇcení však zatemˇnují a pˇrevracejí bludy popu-
lární teologie. Uˇcení o pˇrirozené nesmrtelnosti, pˇrevzaté z pohanské
filozofie a v dobˇe temna a velkého odpadnutí pˇriˇclenˇené ke kˇres-
t’anské vˇerouce, zatlaˇcilo pravdu, kterou tak jasnˇe uˇcí Písmo, že
“
mrtví nevˇedí zhola nic”.
Kazatel 9,5
.
Mnozí vˇeˇrí, že andˇelé vysílaní
“
k službˇe tˇem, kdo mají dojít spasení,” (
Žid˚um 1,14
)
jsou duchové
mrtvých, pˇrestože Písmo dokládá, že nebeští andˇelé existovali ještˇe
pˇredtím, než zemˇrel první ˇclovˇek.
Nauka o posmrtném životˇe, a zvláštˇe víra, že duchové mrtvých
se vracejí, aby sloužili živým lidem, pˇripravila cestu modernímu
spiritismu. Jestliže mrtví mohou pˇrijít do pˇrítomnosti Boha a andˇel ˚u
a jestliže jejich poznání významnˇe pˇrevyšuje poznání, které mˇeli za
živa na zemi, proˇc by se nemohli vrátit na zem, aby pouˇcovali žijící?
Jestliže se duchové mrtvých, jak uˇcí populární teologové, vznášejí
nad svými pˇráteli na zemi, proˇc by s nimi nemohli komunikovat,
varovat je pˇred zlem nebo je tˇešit v jejich zármutku? Jak ovšem
potom mohou lidé, kteˇrí vˇeˇrí v posmrtný život, zavrhovat to, co
jim oslavení duchové sdˇelují jako poznání pocházející od Boha?
Tímto zp˚usobem, který je pokládán za posvátný, uskuteˇcˇnuje satan
své úmysly. Jako poslové ze svˇeta duch˚u pˇricházejí padlí andˇelé a
provádˇejí satanovy pˇríkazy. Velký podvodník pˇredstírá, že umožˇnuje
komunikaci mezi živými a mrtvými, ve skuteˇcnosti však p˚usobí na
jejich mysl okouzlujícím vlivem on sám.
Zázraky spiritismu
Satan má moc pˇredvést lidem podobu jejich zesnulých pˇrátel.
Podvod je dokonalý — jejich vzhled, slova, hlas —, všechno napo-
dobuje s podivuhodnou pˇresností. Mnozí lidé se nechávají potˇešit
ujištˇením, že jejich milovaní se tˇeší v radosti nebes a — aniž si uvˇe-
441
