412
Velké drama vˇek˚u
jim Ježíš pˇrinesl, a proto nebeského Lékaˇre požádali, aby od nich
odešel. Takový výsledek si satan pˇrál. Vinu za ztrátu vepˇr˚u, kterou
utrpˇeli, svalil na Ježíše, vyvolal v lidech sobecké obavy, a zabránil
jim, aby poslouchali Ježíšova slova. Satan stále obvi ˇnuje kˇrest’any,
že jsou pˇríˇcinou nezdar˚u, neštˇestí a utrpení, aby vina nepadla na
skuteˇcného p˚uvodce — na satana a jeho pomocníky.
Krist ˚uv zámˇer však nebyl zmaˇren. Dovolil, aby zlí duchové zni-
ˇcili stádo vepˇr ˚u, a tak pokáral Židy, kteˇrí pˇestovali tato neˇcistá zvíˇrata
pro zisk. Kdyby byl Kristus zlé duchy neomezil, vehnali by do je-
zera nejen vepˇre, ale i jejich pastýˇre a majitele. Právˇe oni mohli za
záchranu života dˇekovat Ježíšovˇe moci, která se milostivˇe zasadila
za jejich vysvobození. K této pˇríhodˇe došlo také proto, aby uˇcedníci
mohli sledovat, jak krutˇe satan vládne nad lidmi i zvíˇraty. Spasitel
chtˇel, aby jeho následovníci znali nepˇrítele, s nímž se budou muset
setkat, aby nebyli podvedeni a pˇremoženi jeho úskoky. A pˇrál si i to,
aby obyvatelé gerasenské krajiny vidˇeli, že má moc zlomit satanovo
otroctví a osvobodit jeho zajatce. I když Ježíš z toho kraje odešel,
z˚ustal tam ˇclovˇek, kterého tak podivuhodným zp˚usobem vysvobodil,
aby vyprávˇel o milosrdenství svého Dobrodince.
Písmo zaznamenává ještˇe další podobné pˇríklady. Dceru syrofe-
nické ženy trápil neˇcistý duch a Ježíš ho vyhnal svým slovem (
Marek
7,26-30
).
Posedlého, který byl “slepý a nˇemý” (
Matouš 12,22
),
mlá-
dence, kterého zlý duch “ˇcasto srazil, dokonce do ohnˇe i do vody, aby
ho zahubil” (
Marek 9,17-27
),
muže, který byl “posedlý neˇcistým du-
[336]
chem” (
Lukáš 4,33-36
)
a rušil sobotní ticho synagógy v Kafarnaum
—
ty všechny uzdravil soucitný Spasitel. Témˇeˇr v každém pˇrípadˇe
Ježíš zlého ducha oslovil jako rozumnou bytost a poruˇcil mu, aby
svou obˇet’ opustil a pˇrestal ji trápit. Když úˇcastníci shromáždˇení v
Kafarnaum zjistili, jak velkou mocí Kristus disponuje, “na všechny
padl úžas a ˇríkali si navzájem: Jaké je to slovo, že v moci a síle
pˇrikazuje neˇcistým duch˚um a oni vyjdou!”.
Lukáš 4,36
.
O lidech posedlých d’áblem se zpravidla ˇríká, že velmi trpˇeli.
Toto pravidlo však má také výjimky. Nˇekteˇrí lidé satan˚uv vliv vítali,
protože jim dodával nadpˇrirozenou moc. Ti ovšem se zlými duchy
nebojovali. K této skupinˇe patˇrili rovnˇež lidé s vˇešteckým duchem,
jako Šimon ze Samaˇrí, kouzelník Elymas a otrokynˇe, která chodila
za Pavlem a Silasem ve Filipis.
