390
Velké drama vˇek˚u
dokonce i naše nejtajnˇejší myšlenky pˇrispívají k rozhodování o na-
šem údˇelu, a to bud’ k dobrému, nebo ke zlému. Pˇrestože jsme na nˇe
tˇreba už zapomnˇeli, ony jednou promluví — aby nás ospravedlnily,
nebo odsoudily.
Tak jako umˇelec pˇresnˇe zachytí rysy tváˇre, zaznamenávají ne-
beské knihy charakter ˇclovˇeka. Jak málo si však lidé dˇelají starosti
o tyto záznamy, které prohlížejí nebeské bytosti. Kdyby mohl být
odstranˇen závoj, který dˇelí viditelný svˇet od neviditelného, kdyby
lidé mohli vidˇet andˇela, jak zaznamenává každé slovo a každý sku-
tek, kdyby si uvˇedomovali, že se s tˇemi záznamy setkají u soudu,
kolik slov, která dennˇe pronesou, by z˚ustalo nevyˇrˇceno, kolik ˇcin˚u
by z˚ustalo nevykonáno!
Pˇri soudu bude Pán peˇclivˇe posuzovat, jak kdo využil nadání,
které dostal. Jak jsme naložili s prostˇredky, které nám Pán prop˚ujˇcil?
[318]
Odevzdáme Pánu pˇri jeho návratu jeho vlastnictví i s úroky? Využili
jsme schopnosti, které svˇeˇril do našich rukou, srdcí a mozk˚u, k
oslavˇe Boha a k prospˇechu svˇeta? Jak jsme využili sv˚uj ˇcas, jak jsme
používali své pero, hlas, peníze nebo sv˚uj vliv? Co jsme uˇcinili pro
Ježíše Krista v osobˇe chudých, postižených, sirotk˚u nebo vdov? B˚uh
nám svˇeˇril své svaté slovo. Co jsme uˇcinili s poznáním a pravdou,
kterou nám svˇeˇril, abychom vedli ostatní k záchranˇe? Pán nebude
brát vážnˇe pouhé vyznání víry v Ježíše Krista. Uznává jedinˇe lásku,
která se projevuje skutky. ˇCin má v Božích oˇcích cenu jen tehdy,
je-li vykonán z lásky. Cokoli konáme z lásky, B˚uh pˇrijme a odmˇení,
i když jde podle úsudku ˇclovˇeka o sebenepatrnˇejší ˇcin.
Nebeské knihy zaznamenávají skryté sobectví lidí. Zachycují
nesplnˇené povinnosti v˚uˇci lidem, znevažování požadavk˚u Spasitele.
Z tˇechto záznam˚u se lidé dozvˇedí, jak ˇcasto vˇenovali satanu ˇcas,
myšlenky a síly, které patˇrily Kristu. Zprávy, které andˇelé zazna-
menávají, nejsou radostné. Rozumné bytosti, lidi, kteˇrí se vydávají
za Kristovy následovníky, naplno zamˇestnává hromadˇení majetku
nebo holdování nejr ˚uznˇejším radovánkám. Plýtvají penˇezi, ˇcasem a
silami, aby se mohli pˇredvádˇet nebo ukájet své choutky. Jen málo
ˇcasu vˇenují modlitbˇe, studiu Písma, neusilují o pokoru a vyznání
svých hˇrích˚u.
