380
      
      
        Velké drama vˇek˚u
      
      
        nejlepším stavu. Všechno, co oslabuje tˇelesné nebo duševní síly,
      
      
        zneschopˇnuje ˇclovˇeka pro službu Stvoˇriteli. M˚uže mít B˚uh radost,
      
      
        jestliže mu nenabízíme to nejlepší, ˇceho jsme schopni? Ježíš prohlá-
      
      
        sil: “Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem.”
      
      
        Matouš
      
      
        22,37
      
      
        .
      
      
        Lidé, kteˇrí milují Boha celým srdcem, budou mu chtít svým
      
      
        životem co nejlépe sloužit a budou také co nejvíce usilovat o to, aby
      
      
        žili v souladu se zákony, které rozvíjejí jejich schopnost plnit Boží
      
      
        [310]
      
      
        v˚uli. Nebudou hovˇet svým choutkám a vášním, protože tím oslabují
      
      
        a poskvr ˇnují obˇet’, kterou pˇrinášejí svému nebeskému Otci.
      
      
        Duchovní ˇcistota a posvˇecení
      
      
        Apoštol Petr píše: “Zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj
      
      
        proti duši.”
      
      
        1.
      
      
        Petr ˚uv 2,11
      
      
        .
      
      
        Každé uspokojování hˇríšných tužeb vede
      
      
        k otupení duchovních sil a k oslabení duchovní a duševní vnímavosti
      
      
        a Boží slovo nebo Boží Duch tak nemohou p˚usobit na srdce v plné
      
      
        šíˇri. Apoštol Pavel napsal vˇeˇrícím v Korintu: “Oˇcist’me se od každé
      
      
        poskvrny tˇela i ducha a pˇrived’me k cíli své posvˇecení v bázni Boží.”
      
      
        2.
      
      
        Korintským 7,1
      
      
        .
      
      
        A nesme plody Ducha, jimiž jsou “láska, radost,
      
      
        pokoj, trpˇelivost, laskavost, dobrota, vˇernost, tichost a sebeovládání”.
      
      
        Galatským 5,22.23
      
      
        .
      
      
        Jak mnozí z tˇech, kdo si ˇríkají kˇrest’ané, nedbají na tyto inspi-
      
      
        rované výpovˇedi a oslabují své síly v honbˇe za majetkem a nej-
      
      
        novˇejšími módními výstˇrelky. Jiní snižují své lidství stvoˇrené k
      
      
        Božímu obrazu pˇrejídáním se, konzumací alkoholu nebo zálibou
      
      
        v uspokojování tˇelesných žádostí. A církve, místo aby zlo káraly,
      
      
        mu ˇcasto ještˇe napomáhají tím, že povzbuzují touhu po majetku
      
      
        nebo požitcích, aby znovu naplnily své pokladny, protože láska ke
      
      
        Kristu to nedokáže. Kdyby Ježíš pˇrišel dnes do nˇekterých církví a
      
      
        zjistil, jaké se tam ve jménu náboženství poˇrádají hostiny a jak se
      
      
        tam obchoduje, nevyhnal by znesvˇecovatele, jako kdysi vyhnal z
      
      
        chrámu penˇezomˇence?
      
      
        Apoštol Jakub napsal, že moudrost pocházející od Boha je “pˇre-
      
      
        devším ˇcistá”.
      
      
        Jakub˚uv 3,17
      
      
        .
      
      
        Kdyby se setkal s lidmi, kteˇrí berou
      
      
        vzácné Kristovo jméno do úst naˇcichlých tabákem, jejichž dech a
      
      
        tˇelo jsou prosyceny nepˇríjemným tabákovým zápachem, kteˇrí jím
      
      
        zneˇcišt’ují vzduch a nutí všechny kolem sebe, aby vdechovali jed
      
      
        —
      
      
        kdyby se apoštol setkal se zlozvykem tak odporujícím ˇcistotˇe