Zniˇcení Jeruzaléma
27
ného Božího Syna. Falešná obvinˇení nyní zp˚usobila, že si nebyli
jisti vlastními životy. Svými ˇciny již dávno hlásali: “Opust’te cestu,
odboˇcte ze stezky, pˇrestaˇnte se Svatým Izraele.”
Izajáš 30,11
.
Nyní
se jejich pˇrání splnilo. Boží bázeˇn je už pˇrestala znepokojovat. Do
ˇcela národa se postavil satan a nejvyšší obˇcanské a náboženské úˇrady
se ocitly pod jeho vlivem.
V˚udci znepˇrátelených skupin se nˇekdy spojili, aby loupili a tý-
rali své zubožené obˇeti, a pak se znovu vrhali jeden na druhého
a bez milosti se niˇcili. Ani svatost chrámu nemohla zkrotit jejich
zbˇesilost. Vyznavaˇci byli pobíjeni pˇred oltáˇrem a svatynˇe byla zne-
svˇecena tˇely zabitých. Ve slepé a rouhavé opovážlivosti p˚uvodci
tohoto d’ábelského díla veˇrejnˇe prohlašovali, že nemají obavy, že
by Jeruzalém mohl být zniˇcen, protože je mˇestem samotného Boha.
Aby ještˇe více upevnili svou moc, podplatili falešné proroky, aby
hlásali — pˇrestože ˇrímské legie už obléhaly chrám —, že lid má
oˇcekávat Boží vysvobození. Nakonec velké množství lidí uvˇeˇrilo,
že Nejvyšší zasáhne a porazí jejich nepˇrátele. Izrael však pohrdl
Boží ochranou a nyní mu nebylo pomoci. Nešt’astný Jeruzalém, roz-
[23]
drobený vnitˇrními nesváry, jehož ulice barvila krev jeho obyvatel,
kteˇrí se vzájemnˇe vraždili, zatímco nepˇrátelská vojska dobývala jeho
opevnˇení a pobíjela jeho obránce!
Naplnˇení Ježíšova proroctví
Všechny pˇredpovˇedi o zkáze Jeruzaléma, které Ježíš vyslovil, se
do písmene splnily. Židé zakusili pravdu jeho varovných slov: “. . .
jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni.”
Matouš 7,2
.
Ukázala se znamení, projevily se divy, které ohlašovaly pˇríchod
pohromy a soudu. Uprostˇred noci zazáˇrilo nad chrámem a nad ol-
táˇrem nadpˇrirozené svˇetlo. Pˇri západu slunce bylo na obloze vidˇet
obrazy voz˚u a váleˇcník˚u, chystajících se k bitvˇe. Knˇeží, sloužící v
noci ve svatyni, se dˇesili tajemných zvuk˚u, zemˇe se chvˇela a ne-
známé hlasy volaly: “Odejdˇeme odtud.” Velká východní brána, která
byla tak tˇežká, že ji sotva zavˇrelo dvacet muž˚u a která byla zajiš-
tˇena obrovskými železnými tyˇcemi vsazenými hluboko do pevné
kamenné dlažby, se o p˚ulnoci otevˇrela, aniž bylo vidˇet, kdo s ní
pohnul. (Milman, Dˇejiny Žid˚u, kniha 13)
