Zniˇcení Jeruzaléma
      
      
        25
      
      
        nesmˇejí ti, kdo se chtˇejí zachránit, ani okamžik otálet. V celém Jud-
      
      
        sku i v samotném Jeruzalémˇe musí okamžitˇe uposlechnout signál
      
      
        k útˇeku. Ten, kdo náhodou bude na stˇreše domu, nesmí už vejít do
      
      
        domu, ani kdyby tím mohl zachránit své nejvzácnˇejší poklady. Ti,
      
      
        kdo budou pracovat na polích nebo vinicích, nesmˇejí ztrácet ˇcas
      
      
        tím, že se vrátí pro vrchní odˇev, který odložili pˇri práci v parnu dne.
      
      
        Nesmˇejí otálet ani okamžik, aby je nestihla zkáza.
      
      
        D˚usledky nevˇery
      
      
        Za vlády Heroda byl Jeruzalém nejen velice zkrášlen, ale vybu-
      
      
        dováním vˇeží, hradeb a pevností se také stal zdánlivˇe nedobytným.
      
      
        Kdo by tehdy veˇrejnˇe pˇredpovˇedˇel jeho zkázu, byl by — tak jako
      
      
        svého ˇcasu Noe — považován za bláznivého panikáˇre. Kristus však
      
      
        ˇrekl: “Nebe a zemˇe pominou, ale má slova nepominou.”
      
      
        Matouš
      
      
        24,35
      
      
        .
      
      
        Boží hnˇev vzplanul proti Jeruzalému pro jeho hˇríchy a zatvr-
      
      
        zelá nevˇera jeho údˇel jen zpeˇcetila.
      
      
        Hospodin prostˇrednictvím proroka Micheáše prohlásil: “Slyšte
      
      
        to, pˇredstavitelé domu Jákobova, v˚udcové izraelského domu, vy,
      
      
        kteˇrí si hnusíte právo a pˇrekrucujete všechno, co je pˇrímé. Sión bu-
      
      
        dujete krveprolitím, Jeruzalém bezprávím. Jeho pˇredstavitelé soudí
      
      
        za úplatek, jeho knˇeží uˇcí za odmˇenu, jeho proroci vˇeští za stˇrí-
      
      
        bro. Pˇritom spoléhají na Hospodina a ˇríkají: Což není Hospodin
      
      
        uprostˇred nás? Na nás nepˇrijde nic zlého.”
      
      
        Micheáš 3,9-11
      
      
        .
      
      
        Tato slova pˇresnˇe popisují zkorumpované a samospravedlivé
      
      
        obyvatele Jeruzaléma. Tvrdili, že pˇresnˇe zachovávají požadavky Bo-
      
      
        žího zákona, ve skuteˇcnosti však pˇrestupovali všechny jeho zásady.
      
      
        Nenávidˇeli Ježíše Krista, protože jeho ˇcistota a svatost odhalovala
      
      
        jejich nepravost. Obvi ˇnovali ho, že je pˇríˇcinou všech nesnází, které
      
      
        je postihly jako d˚usledek jejich hˇrích˚u. I když vˇedˇeli, že je naprosto
      
      
        bez hˇríchu, prohlašovali, že jeho smrt je nezbytná, aby se zachránili
      
      
        jako národ. “Když proti nˇemu nezakroˇcíme,” ˇríkali židovští v˚udcové,
      
      
        “
      
      
        všichni v nˇej uvˇeˇrí a pˇrijdou ˇRímané a zniˇcí nám toto svaté místo i
      
      
        národ.”
      
      
        Jan 11,48
      
      
        .
      
      
        Jestliže obˇetují Krista, mohou se znovu stát sil-
      
      
        ným, jednotným národem. Tak uvažovali a souhlasili s rozhodnutím
      
      
        svého veleknˇeze, že by bylo lépe, aby zemˇrel jeden ˇclovˇek, než aby
      
      
        zahynul celý národ.