Nenaplnˇená oˇcekávání
      
      
        283
      
      
        vyzval je: “Jdˇete do celého svˇeta, kažte evangelium” a dodal: “Já
      
      
        jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto vˇeku” (
      
      
        Marek 16,15
      
      
        ;
      
      
        Matouš 28,20
      
      
        );
      
      
        když o letnicích pˇrišel slíbený Utˇešitel, uˇcedníci
      
      
        obdrželi Boží moc a získali jistotu, že jejich Pán, který vystoupil
      
      
        na nebesa, je s nimi — nebyli by ochotni vymˇenit službu evangelia
      
      
        jeho milosti spolu s “korunou spravedlnosti”, kterou obdrží v den
      
      
        jeho druhého pˇríchodu — i kdyby je tato služba vedla cestou obˇeti a
      
      
        muˇcednictví — za slávu svˇetských tr˚un˚u, na které se zpoˇcátku tak
      
      
        [233]
      
      
        tˇešili. Pán, který “m˚uže uˇcinit neskonale víc, než zaˇc prosíme a co si
      
      
        dovedeme pˇredstavit,” jim poskytl možnost úˇcastnit se jeho utrpení
      
      
        a také sdílet jeho radost — radost z možnosti “pˇrivést mnoho syn˚u k
      
      
        slávˇe”, nevýslovnou radost “pˇrenesmírné váhy vˇeˇcné slávy”, s níž se
      
      
        “
      
      
        toto krátké a lehké soužení”, jak píše apoštol Pavel, “nedá srovnat”.
      
      
        Efezským 3,20
      
      
        ;
      
      
        Žid˚um 2,10
      
      
        ;
      
      
        2.
      
      
        Korintským 4,17
      
      
        ;
      
      
        ˇRíman˚um 8,18
      
      
        .
      
      
        Zkušenost prvních adventist ˚u
      
      
        Prožitek uˇcedník˚u, kteˇrí hlásali “evangelium o království” pˇri
      
      
        prvním pˇríchodu Pána Ježíše, se podobá zkušenosti lidí, kteˇrí hlásali
      
      
        zvˇest o jeho druhém pˇríchodu. Tak jako apoštolové vyšli a zaˇcali
      
      
        kázat: “Naplnil se ˇcas a pˇriblížilo se království Boží”, stejnˇe i Miller
      
      
        a jeho spolupracovníci hlásali, že se brzy naplní nejdelší a poslední
      
      
        proroctví Bible, že se blíží soud a brzy bude nastoleno vˇeˇcné krá-
      
      
        lovství. Kázání apoštol ˚u vycházelo z ˇcasového údaje o sedmdesáti
      
      
        týdnech z proroctví knihy Daniel, deváté kapitoly; adventní poselství
      
      
        upozor ˇnovalo na ukonˇcení období 2 300 veˇcer ˚u a jiter z knihy
      
      
        Daniel
      
      
        8,14
      
      
        .
      
      
        Souˇcástí tohoto údobí je i zmínˇených sedmdesát týdn˚u. Obojí
      
      
        kázání bylo tedy založeno na splnˇení r˚uzných ˇcástí téhož velkého
      
      
        prorockého údobí.
      
      
        Podobnˇe jako apoštolové ani Miller a jeho spolupracovníci plnˇe
      
      
        nepochopili význam poselství, které hlásali. Bludy, tak dlouho za-
      
      
        koˇrenˇené v církvi, jim nedovolily správnˇe pochopit d˚uležité prvky
      
      
        proroctví. I když kázali poselství, které mˇeli z Božího povˇeˇrení ozná-
      
      
        mit svˇetu, nepochopili správnˇe jeho význam, a proto zažili zklamání.
      
      
        Pˇri výkladu proroctví Daniela 8,14: “Až po dvou tisících a tˇrech
      
      
        stech veˇcerech a jitrech dojde svatynˇe spravedlnosti (oˇcištˇení)” pˇrijal
      
      
        Miller, jak již bylo ˇreˇceno, tehdy všeobecnˇe rozšíˇrený názor, že sva-
      
      
        tyní je tato zemˇe. Domníval se, že oˇcištˇení svatynˇe znamená oˇcištˇení