252
Velké drama vˇek˚u
pevné “prorocké slovo” a stáli “jako svíce, svítící v temném místˇe,
dokud se nerozbˇreskne den a jitˇrenka vám nevzejde v srdci”.
2.
Petr˚uv 1,19
.
Usilovali o poznání Boha více než o všechny poklady
svˇeta. Byli pˇresvˇedˇceni, že “získat ho je lepší nežli nabýt stˇríbra,
jeho výnos je nad ryzí zlato”.
Pˇrísloví 3,14
.
A Pán jim zjevil velké
vˇeci svého království. “Hospodinovo tajemství patˇrí tˇem, kdo se ho
bojí, ve známost jim uvádí svou smlouvu.”
Žalm 25,14
.
Nebyli to uˇcení teologové, kdo porozumˇeli této pravdˇe a pak ji
hlásali. Kdyby byli vˇernými strážci, kdyby usilovnˇe a s modlitbou
studovali Písmo, poznali by, že pˇrichází noc; proroctví by jim od-
halila události, ke kterým mˇelo brzy dojít. Nebyli takoví, a proto
poselství svˇetu ohlásili mnohem skromnˇejší lidé. Pán Ježíš ˇrekl:
“
Dokud máte svˇetlo, neustávejte v cestˇe, aby vás nepˇrekvapila tma.”
Jan 12,35
.
Lidé, kteˇrí odmítají Bohem nabízené svˇetlo, nebo ti, kdo
se je nesnaží hledat, i když je mají na dosah, z˚ustávají “ve tmˇe”.
Spasitel však prohlásil: “Kdo mˇe následuje, nebude chodit ve tmˇe,
ale bude mít svˇetlo života.”
Jan 8,12
.
Kdo se upˇrímnˇe snaží konat
Boží v˚uli a ˇrídí se pˇresnˇe svˇetlem, které už obdržel, dostane vˇetší
svˇetlo. Takovému ˇclovˇeku B˚uh pošle “hvˇezdu nebeské záˇre”, aby
ho uvedla do celé pravdy.
V dobˇe prvního Kristova pˇríchodu mohli jeruzalémští knˇeží a zá-
koníci, kteˇrí mˇeli k dispozici Písmo, poznat znamení doby a ohlásit
pˇríchod slíbeného Mesiáše. Micheášovo proroctví uvádí jeho ro-
dištˇe, kniha Daniel urˇcuje dobu jeho pˇríchodu (
Micheáš 5,2
;
Daniel
9,25
).
B˚uh svˇeˇril tato proroctví židovským v˚udc˚um. Niˇcím nemohou
omluvit to, že nevˇedˇeli a neoznámili lidu blížící se pˇríchod Mesiáše.
Jejich nevˇedomost byla d˚usledkem hˇríšné neteˇcnosti. Stavˇeli po-
mníky popraveným Božím prorok˚um, ale nerespektováním velkých
Božích muž˚u uctívali vlastnˇe služebníky satana. Zaujati vlastními
ambicemi a bojem o pozice a moc nad lidmi, zapomnˇeli na Boží
[209]
pocty, které jim nabízel Král nebes.
Pˇredstavitelé izraelského národa mˇeli s hlubokým zájmem a
úctou studovat kdy, kde a za jakých okolností dojde k nejvˇetší udá-
losti v dˇejinách svˇeta — pˇríchodu Božího Syna, který mˇel pˇrijít, aby
zachránil ˇclovˇeka. Všichni ho mˇeli oˇcekávat a vyhlížet, aby mohli
jako první uvítat Vykupitele svˇeta. Co se však nestalo: Betlémem
prošli dva unavení poutníci z Nazareta — celou úzkou uliˇckou až
na východní konec mˇesta —, aniž by našli místo, kde by si mohli
