15.
kapitola — Francouzská revoluce
V šestnáctém století se reformace nabízející lidem Bibli šíˇrila
po celé Evropˇe. Zatímco v nˇekterých zemích lidé Bibli vítali, jako
by to byl posel z nebes, jinde se papežská moc postarala o to, aby
její rozšíˇrení a vliv byl co nejmenší. A byla i zemˇe, kde se Bible sice
mohla rozšíˇrit, pˇrevládající “temnota” však nedovolila, aby lidé její
poselství pochopili. Celá staletí zde pravda svádˇela boj s bludem,
až nakonec zlo pˇrevládlo a pravda musela ustoupit. “Soud pak je
v tom, že svˇetlo pˇrišlo na svˇet, ale lidé si zamilovali více tmu než
svˇetlo.”
Jan 3,19
.
Tento národ musel sklidit plody toho, pro co se
sám rozhodl; pohrdl darem Boží milosti a Duch svatý mu pˇrestal
klást omezení. Zlo mohlo dozrát a celý svˇet sledoval, jaké ovoce to
pˇrináší, když lidé odmítnou “svˇetlo”.
Boj proti Bibli, který probíhal ve Francii po nˇekolik staletí, vy-
vrcholil v hr˚uzách revoluce, jež byla zákonitým d˚usledkem tažení
ˇRíma proti Bibli (viz Dodatek ˇc. 22). Je to nejpˇresvˇedˇcivˇejší ukázka
d˚usledk˚u papežské politiky, jakou kdy svˇet vidˇel; ukázka toho, kam
vedlo po více než tisíc let uˇcení ˇrímské církve.
Bibliˇctí proroci pˇredpovˇedˇeli, že v dobˇe papežské nadvlády bude
Písmo potlaˇcováno. Apoštol Jan v knize Zjevení také ukazuje strašné
následky, které zvláštˇe ve Francii pˇrinese vláda “muže hˇríchu”.
Dva svˇedkové
Boží andˇel prohlásil: “Budou pustošit svaté mˇesto po dvaaˇcty-
ˇricet mˇesíc˚u. A povolám své dva svˇedky, obleˇceni v smuteˇcní šat
budou prorokovat tisíc dvˇe stˇe šedesát dní. . . Až ukonˇcí své svˇedec-
tví, vynoˇrí se z propasti dravá šelma, svede s nimi bitvu, pˇrem˚uže je
a usmrtí. Jejich tˇela z˚ustanou ležet na námˇestí toho velikého mˇesta,
které se obraznˇe nazývá Sodoma a Egypt, kde byl také ukˇrižován
jejich Pán. . . Obyvatelé zemˇe budou z toho mít radost, budou jásat a
navzájem si posílat dary, protože tito dva proroci jim nedopˇráli klidu.
Ale po tˇrech a p˚ul dnech vstoupil do nich duch života pˇricházející
216
