Úvod
      
      
        Dˇríve než na svˇet pˇrišel hˇrích, mohl Adam komunikovat pˇrímo
      
      
        se svým Tv˚urcem. Protože však pˇrestoupil Boží zákon a odlouˇcil se
      
      
        od Boha, pˇripravil lidstvo o tuto pˇrednost. Plán vykoupení nicménˇe
      
      
        umožnil, aby obyvatelé této planety z˚ustali i nadále ve spojení s
      
      
        nebem. B˚uh hovoˇril s lidmi prostˇrednictvím svého Ducha a svˇet
      
      
        osvˇecovalo Boží svˇetlo sesílané prostˇrednictvím zjevení vyvoleným
      
      
        Božím služebník˚um. “. . . z popudu Ducha svatého mluvili lidé,
      
      
        poslaní od Boha.”
      
      
        2.
      
      
        Petr ˚uv 1,21
      
      
        .
      
      
        V prvních dvaceti pˇeti staletích lidských dˇejin neexistovalo psané
      
      
        Boží zjevení. Lidé, kteˇrí se uˇcili od Boha, sdˇelovali své poznatky ji-
      
      
        ným, a tak poznání pˇrecházelo z otce na syna, z generace na generaci.
      
      
        První písemné záznamy Božího slova pocházejí až z doby Mojžíše.
      
      
        Inspirovaná zjevení dala vzniknout inspirované knize. Tento proces
      
      
        pokraˇcoval po dobu dlouhých šestnácti staletí — zaˇcal Mojžíšem,
      
      
        který zaznamenal stvoˇrení svˇeta a Boží zákon, a skonˇcil apoštolem
      
      
        Janem, který zapsal nejnádhernˇejší pravdy evangelia.
      
      
        Bible se odvolává na Boha jako svého autora. Psaly ji však
      
      
        lidské ruce a rozmanitý literární sloh jednotlivých biblických knih
      
      
        prozrazuje charakteristické rysy r ˚uzných pisatel ˚u. Všechny zjevené
      
      
        pravdy “pocházejí z Božího Ducha” (
      
      
        2.
      
      
        Timoteovi 3,16
      
      
        ),
      
      
        jsou však
      
      
        vyjádˇreny lidskou ˇreˇcí. B˚uh prostˇrednictvím svého svatého Ducha
      
      
        osvˇecoval mysl a srdce svých následovník˚u, dával jim sny a vidˇení,
      
      
        ukazoval symboly a obrazy, a ti, kterým byla pravda takto zjevena,
      
      
        pak zaznamenali myšlenky lidskou ˇreˇcí.
      
      
        Desatero pˇrikázání vyhlásil sám B˚uh a napsal je svou vlastní
      
      
        rukou. Je to Boží, nikoli lidský výtvor. Bible však obsahuje Bohem
      
      
        sdˇelené pravdy vyjádˇrené lidskou ˇreˇcí, je spojením Božího s lidským.
      
      
        Podobným spojením je také Kristova pˇrirozenost — Kristus je Syn
      
      
        Boží i Syn ˇclovˇeka. O Bibli platí totéž, co platilo o Kristu — “Slovo
      
      
        se stalo tˇelem a pˇrebývalo mezi námi.”
      
      
        Jan 1,14
      
      
        .
      
      
        Jednotlivé knihy Bible napsali v r˚uzných dobách lidé rozma-
      
      
        nitých duševních a duchovních schopností, rozliˇcného postavení
      
      
        xii