Page 41 - Velké drama věků (1995)

Neznámí hrdinové
37
a s uspokojením sledují jejich vytrvalost. Od Božího tr ˚unu zaslechli
hlas: “Bud’ vˇerný až do smrti, a dám ti vítˇezný vˇenec života.”
Zjevení
2,10
.
Marnˇe se satan snažil zniˇcit Kristovu církev násilím. Velký spor,
v nˇemž Kristovi uˇcedníci položili své životy, neskonˇcil, když tito
vˇerní vlajkonoši na svých místech padli. Svou smrtí zvítˇezili. Boží
dˇelníci padli, ale Boží dílo se nezastavilo. Evangelium se šíˇrilo
stále dál a poˇcet jeho vyznavaˇc˚u rostl. Proniklo dokonce do oblastí,
kam se nedostali ani ˇrímští orlové. Jak prohlásil jeden kˇrest’an pˇred
pohanskými vládci: “M˚užete nás zabíjet, muˇcit, odsuzovat. . . Vaše
nespravedlnost je d˚ukazem, že jsme nevinni. . . Ani vaše krutost
vám nepom˚uže.” Vedli tím jen další ke stejné vytrvalosti. “ ˇCím více
nás kosíte, tím více rostou naše ˇrady. Krev kˇrest’an˚u je setbou.”
[31]
(
Tertullian, Obrana, odstavec 50)
Pronásledování pˇrineslo vˇezení a smrt tisíc˚um kˇrest’an˚u. Na je-
jich místa se však vzápˇetí stavˇeli další a další. Ti, kdo byli umuˇceni
pro víru, patˇrí Kristu a on je považuje za vítˇeze. Bojovali “dobrý
boj víry” a je pro nˇe pˇripravena “koruna slávy”, kterou jim dá Ježíš
Kristus, až znovu pˇrijde. Utrpení, které prožívali, je sblížilo na-
vzájem a pˇriblížilo je k jejich Vykupiteli. Pˇríklad jejich života a
svˇedectví jejich smrti byly trvalým d˚ukazem pravdy. I tam, kde se
to dalo nejménˇe oˇcekávat, opouštˇeli satanovi poddaní svého pána a
nastupovali pod Krist ˚uv prapor.
Kompromisy oslabují církev
Satan se proto rozhodl, že bude proti Boží vládˇe bojovat úˇcinnˇeji
tím, že sv˚uj prapor vztyˇcí pˇrímo uprostˇred kˇrest’anské církve. Kdyby
se mu podaˇrilo oklamat Kristovy následovníky a vést je, aby se
znelíbili Bohu, jistˇe by ztratili i svou sílu, odhodlanost a vytrvalost a
stali by se jeho snadnou koˇristí.
Velký odp˚urce se pak snažil získat lstí to, co se mu nepodaˇrilo
získat silou. Pronásledování skonˇcilo a místo nˇeho se objevilo ne-
bezpeˇcné pokušení ˇcasného blahobytu a svˇetských poct. Pohané
byli vedeni, aby ˇcásteˇcnˇe pˇrijali kˇrest’anskou víru, zatímco odmítali
nˇekteré její základní d˚urazy. Vyznávali, že pˇrijali Ježíše jako Božího
Syna, že vˇeˇrí v jeho smrt a zmrtvýchvstání, nebyli však pˇresvˇedˇceni,
že jsou hˇríšní, a necítili potˇrebu ˇcinit pokání nebo zmˇenit svá srdce.