174
Velké drama vˇek˚u
proti papeži.” (Wylie, sv. 13, kap. 2) Neúnavnˇe uctíval svaté, spolu s
Lefévrem obcházel paˇrížské kostely, modlil se u oltáˇr˚u a zdobil je
svými dary. Tyto obˇrady jeho nitru pˇríliš klidu nepˇrinesly. Svíralo jej
vˇedomí vlastních hˇrích˚u, které nedokázala odstranit ani dlouhá ˇrada
kajícných skutk˚u. Jako hlas z nebe vnímal slova reformátora: “Spa-
sení je z milosti. Nevinný je odsouzen a provinilý propuštˇen. Jen
Krist ˚uv kˇríž otvírá brány nebes a zavírá brány pekla.” (D’Aubigné,
sv. 13, kap. 2)
Potom nadšenˇe pˇrijal pravdu; podobnˇe jako kdysi apoštol Pavel,
i on pˇrestal otroˇcit tradicím, aby zakusil svobodu, kterou dává B˚uh.
Jak sám ˇrekl, “namísto hltavého vlka s vražedným srdcem” se z nˇej
stal “tichý a neškodný beránek, jehož srdce už nepatˇrí papeži, ale
Ježíši Kristu.” (D’Aubigné, sv. 12, kap. 3)
[144]
Zatímco Lefévre dál šíˇril evangelium mezi svými studenty, Farel,
který horlil pro vˇec Ježíše Krista stejnˇe jako pˇredtím pro papežství,
zaˇcal pravdu hlásat veˇrejnˇe. Zanedlouho se k nim pˇridal významný
církevní hodnostáˇr, biskup z Meaux, a poté i další uˇcitelé, kteˇrí
vynikali schopnostmi a svým vzdˇeláním. Evangelium získávalo
stoupence ve všech vrstvách spoleˇcnosti, mezi ˇremeslníky a rolníky,
ale i na dvoˇre krále Františka I. Reformovanou víru pˇrijala králova
sestra a zdálo se, že také sám král a královna matka jsou evangeliu
pˇríznivˇe naklonˇeni. Reformátoˇri proto doufali, že evangelium pˇrijme
celá Francie.
Jejich nadˇeje se však nesplnily — budoucnost jim mˇela pˇrinést
zkoušky a pronásledování. To však jejich oˇcím z˚ustávalo prozatím
milosrdnˇe zahaleno. Pˇrišla doba míru, kdy mˇeli možnost naˇcerpat
sílu pro pozdˇejší tˇežkosti, a reformace mohla postupovat rychle
kupˇredu. Biskup z Meaux p˚usobil horlivˇe ve své vlastní diecézi:
uˇcil duchovenstvo i lid, propouštˇel nevzdˇelané a nemravné knˇeze
a na jejich místo, pokud to jen bylo možné, pˇrijímal vzdˇelané a
zbožné muže. Pˇreložil rovnˇež Nový zákon. Právˇe v dobˇe, kdy Lu-
therova nˇemecká Bible vycházela z tiskárny ve Wittenberku, byl v
Meaux vydán francouzský pˇreklad Nového zákona. Biskup nešetˇril
námahou ani penˇezi, takže zakrátko mohli Bibli ˇcíst i rolníci v jeho
farnostech.
Jako poutníci umírající žízní vítají radostnˇe pramen životodárné
vody, tak pˇrijímali tito lidé Boží poselství. Rolníci i ˇremeslníci
se pˇri své každodenní dˇrinˇe navzájem povzbuzovali tím, že spolu
