Page 17 - Velké drama věků (1995)

Úvod
xiii
a povolání, proto se jejich sloh znaˇcnˇe liší. R˚uznorodé jsou také
námˇety, o nichž pojednávají. Pisatelé tedy používali r˚uzné výra-
zové prostˇredky, jeden ˇcasto pˇredkládá stejnou pravdu výraznˇeji než
druhý. Protože nˇekolik pisatel ˚u psalo o stejném námˇetu z r˚uzných
hledisek, m˚uže se povrchnímu, nepozornému nebo zaujatému ˇcte-
náˇri zdát, že se jejich popisy neshodují nebo si protiˇreˇcí. Pˇremýšlivý
a pokorný ˇctenáˇr však pˇri hlubším pohledu pozná, že spolu souhlasí.
[9]
Pravdu popisovali r˚uzní lidé, proto ji pˇredstavili z r˚uzných po-
hled˚u. Na jednoho pisatele silnˇeji zap˚usobila jedna stránka vˇeci a
zvýraznil to, co odpovídalo jeho zkušenosti nebo co byl schopen
vnímat a ocenit, jiný si povšiml jiného hlediska, ale každý pod ve-
dením Ducha svatého popsal to, co nejsilnˇeji zap˚usobilo na jeho
mysl. I když tedy pravdu pˇredstavili z r˚uzných hledisek, je mezi
nimi dokonalý soulad. Takto zjevené pravdy tvoˇrí harmonický celek,
který plnˇe odpovídá potˇrebám lidí ve všech situacích a podmínkách
života.
B˚uh se rozhodl sdˇelit svou pravdu svˇetu prostˇrednictvím lidí.
Duch svatý vybral vhodné jedince a dal jim potˇrebné schopnosti, aby
mohli vykonat svˇeˇrený úkol. Vedl jejich myšlení pˇri volbˇe námˇetu, o
kterém mluvili a psali. Poklad svˇeˇril hlinˇeným nádobám, pˇresto však
pochází z nebe. Boží svˇedectví je podáváno nedokonalou lidskou
ˇreˇcí, pˇresto je to Boží svˇedectví. Poslušný, vˇeˇrící ˇclovˇek v nˇem
postˇrehne slávu Boží moci, plnou milosti a pravdy.
B˚uh ve svém slovu poskytuje lidem vˇedomosti potˇrebné ke spa-
sení. Písmo svaté je proto tˇreba pˇrijímat jako autoritativní, neomylné
zjevení Boží v˚ule. Je mˇeˇrítkem charakteru, zjevuje vˇerouku a je
zkušebním kamenem pro posuzování zkušeností. “Veškeré Písmo
pochází z Božího Ducha a je dobré k uˇcení, k usvˇedˇcování, k ná-
pravˇe, k výchovˇe ve spravedlnosti, aby Boží ˇclovˇek byl náležitˇe
pˇripraven ke každému dobrému ˇcinu.”
2.
Timoteovi 3,16.17
.
Skuteˇcnost, že B˚uh zjevil lidem svou v˚uli prostˇrednictvím svého
slova, ovšem neznamená, že je už zbyteˇcná stálá pˇrítomnost a po-
moc Ducha svatého. Naopak, náš Spasitel slíbil, že jeho Duch bude
objasˇnovat Boží slovo jeho služebník˚um, vysvˇetlovat jeho uˇcení a
ukazovat, jak je mají aplikovat. Protože Bibli inspiroval Boží Duch,
je nemožné, aby uˇcení Ducha odporovalo tomu, co uˇcí Boží slovo.
Duch nebyl dán — a ani nem˚uže být nikdy dán — aby nahra-
dil Bibli. Vždyt’ Písmo výslovnˇe ˇríká, že Boží slovo je mˇeˇrítkem