Page 104 - Velké drama věků (1995)

100
Velké drama vˇek˚u
Ve škole, kam ho rodiˇce poslali už v raném mládí, jednali s
Lutherem drsnˇe až krutˇe. Doma mˇeli takovou nouzi, že když zaˇcal
chodit do školy v jiném mˇestˇe, musel si vydˇelávat na stravu zpˇevem
po domech. ˇCasto pˇritom trpˇel hladem. Tehdejší ponuré a povˇerami
prostoupené náboženské pˇredstavy mu nahánˇely strach. Chodil spát
utrápený, bál se temné budoucnosti a tˇrásl se hr ˚uzou pˇri pomyšlení
na Boha, kterého znal spíše jako pˇrísného, neúprosného soudce a
krutého tyrana než jako laskavého nebeského Otce.
I za tak nepˇríznivých okolností usiloval Luther o vysokou mravní
a rozumovou úroveˇn. Dychtil po vˇedˇení. Jeho vážná a praktická po-
vaha ho vedla k tomu, že toužil spíše po vˇecech trvalých a užiteˇcných
než po nˇeˇcem okázalém a povrchním.
Luther na univerzitˇe a v klášteˇre
Když v osmnácti letech nastoupil na univerzitu v Erfurtu, bylo
jeho postavení pˇríznivˇejší a jeho vyhlídky lepší než v pˇredchozích
letech. Jeho rodiˇce se šetrností a úsilím dopracovali k urˇcitému ma-
jetku a mohli ho hmotnˇe podporovat. Vliv jeho rozumných pˇrátel
ponˇekud potlaˇcil neblahé úˇcinky jeho dˇrívˇejší výchovy. Studoval
knihy nejlepších spisovatel ˚u, pilnˇe shromažd’oval jejich nejzávaž-
nˇejší myšlenky a osvojoval si moudrost moudrých. Navzdory pˇrísné
výchovˇe prvních uˇcitel ˚u se u nˇeho záhy projevily známky nadání a
za pˇríznivých okolností se jeho mysl rychle rozvíjela. Dobrá pamˇet’,
živá pˇredstavivost, bystrý úsudek a neúnavná píle ho záhy vynesly na
první místo mezi spolužáky. Duševní kázeˇn zlepšovala jeho bystrost
a vnímavost. Byla to pˇríprava pro zápasy, které ho v životˇe ˇcekaly.
Luther mˇel v srdci úctu k Bohu, a proto z˚ustal vytrvalý ve svých
zámˇerech. Trvale si také uvˇedomoval svou závislost na Boží pomoci
a nikdy nezapomnˇel zaˇcít den modlitbou. ˇCasto prosil o radu a
vedení; ˇríkával: “Upˇrímná modlitba je tou lepší polovinou studia.”
(
D’Aubigné, Dˇejiny reformace XVI. století, sv. 2, kap. 2)
Když jednou prohlížel knihy v univerzitní knihovnˇe, objevil latin-
skou Bibli. Takovou knihu pˇredtím nikdy nevidˇel; netušil, že v˚ubec
existuje. Slýchával ˇcásti z evangelií a epištol, které byly pˇredˇcítány
pˇri bohoslužbách, a domníval se, že je to celá Bible. Nyní mˇel po-
prvé v rukou celé Boží slovo. Se smíšenými pocity posvátné úcty a
úžasu listoval jejími stránkami. Zrychlil se mu tep a srdce mu bušilo,